Proč se čeští muzikanti ve světě neprosazují?

22. září 2015

V Česku máme spoustu koncertů a festivalů, kam přijíždějí hvězdné zahraniční skupiny. Ale českých kapel nebo umělců, kteří by byli v rámci současné populární hudby známí ve světě, moc není.

Proč se čeští muzikanti ve světě neprosazují a co je k tomu potřeba?

Velké světové hvězdy bychom mezi českými hudebními skupinami hledali marně. Některé mladé kapely si cestu na zahraniční pódia najít umí. Pracují na sobě a doufají, že jednou budou mezi hvězdy velkých festivalů patřit.

Moskevský klub Volta, 26. dubna. Místní fandové si užívají koncert mladé pop punkové kapely. Trochu neobvyklé je, že muzikanti nejsou z Ruska, ale z České republiky. Vsetínští Criminal Colection koncertují v zahraničí často. Kromě Ruska hráli i v Brazílii, Kanadě, nebo Izraeli.

Prosklená koupelna v Brazílii

Bubeník Criminal Colection Tomáš Hennel přezdívaný Heny vysvětluje, v čem spočívá tajemství jejich zahraničních cest. „Máme kamaráda, dělá koncerty v okolí Valmezu a Ostravy zahraničním kapelám. Kapely, kterým udělal koncert, ho pozvaly k nim do Švédska nebo do Finska. Teď pomáhá tímhle způsobem nám.“

Hraní pro české kapely v exotickém prostředí s sebou přináší i netradiční zážitky, třeba při hledání ubytování v Brazílii. „Našli jsme tam tří, čtyřhvězdičkové hotely, které byly hodně levné, vypadaly pěkně. Nakonec jsme zjistili, že to jsou hodinové hotely. Měli jsme pokoj, kde byla prosklená koupelna, takže jeden ležel na posteli a sledoval druhého, jak se sprchuje. V televizi byly jen pornokanály. A co deset minut vzdychání z vedlejších pokojů.“

Punkrock jako hudební žánr je na ústupu, subkultura kolem této muziky zůstává soudržná. I díky tomu Criminal Colection hrají v zahraničí pravidelně, myslí si Heny.

Skywalker

„Většinou se kapely znají, potkávají se, v tomhle je to výhoda.“

Reakce jen ze zahraničí

Svůj pohled na hardcorovou subkulturu přidává frontman libereckých Skywalker Honza Kučera. „Hodně kapel brojí proti hranici mezi zeměmi. Já proti tomu nic nemám, ale baví mě, že se o tom nemusí mluvit, a přesto to z muziky a z komunity vycítíš.“

I Skywalker často koncertují v zahraničí. Na podzim mají naplánované turné po Velké Británii. Zařídil jim ho jejich britský manažer. „Promotéři pozitivněji reagují na Brity než lidi z Čech.“

Ke spolupráci s britským manažerem se česká kapela dostala náhodou. „Naši kamarádi z kapely Bearing Loss, s kterou jsme jeli na jaře turné, oni s ním začali pracovat, a já jsem si řek, že to zkusím. On říkal, chci si pod sebe vzít tři kapely a představa, že by jedna z nich jste byly vy, je skvělá.“

Díky pravidelnému hraní po celé Evropě Skywalker získávají množství zahraničních fanoušků. „Skrz Facebook a Instagram víš, na co budou reagovat lidi ze zahraničí spíš než lidi z Čech. Fakt se stane, že dáš ukázku z nového videa nebo nový song a veškeré reakce jsou jen zahraniční.“

Criminal Colection a Skywalker jsou důkazem, že mladé české kapely se mohou podívat i do zahraničí. Podle Nikolase Krofty z agentury Bottom Row, která se stará i o legendární německou kapelu Helloween, se zatím žádné české kapele nepodařilo za hranicemi naplno prosadit.

„Když se řekne česká kapela nebo česká scéna, tak by asi pár lidí v Německu řeklo, že zná skupiny Root, Master's Hammer, Krabathor, což jsou shodou okolností metalové kapely nebo blackmetalové. Promotéři festivalů se poohlížejí po známějších zajetých jménech.“

Martin Škaroupka, bubeník britské metalové skupiny Cradle of Filth

Aby česká kapela zaujala na zahraniční scéně, musela by mít dobrý videoklip, který by se díky Facebooku a Youtube rozšířil. „Když se ti podaří dostat tu nohu do dveří, tak ji tam musíš nechat, nebo musíš se snažit ty dveře otevřít dál.“

Zkusit to osobně

Přestože české hudební skupiny nepatří mezi hvězdy světových pódií, najdeme jednotlivé hudebníky, o kterých to platí. I v Česku máme muzikanty, kteří hrají ve velkých hudebních skupinách, se kterými jezdí turné po celém světě.

Patří mezi ně Martin Škaroupka zvaný Martus, který je od roku 2006 bubeníkem britské blackmetalové skupiny Cradle of Filth. Ta není jen nějakou undergroundovou metalovou kapelou, ale celosvětově známou skupinou, jejíž alba se umisťují vysoko v žebříčcích prodejnosti v hitparádách řady zemí, od Švédska, Německa, po Spojené státy, až třeba po Japonsko.

S Martinem Škaroupkou, bubeníkem Cradle of Filth, jsme mluvili na hudebním festivalu Brutal Assault. Jak by laikovi, který jejich hudbu vůbec nezná, vysvětlil, co Cradle of Filth hrají?

„Extrémní heavy metal. Což znamená, že se nejedná jen o čisté zpěvy, ale i o takzvaný murmur nebo growling. Kombinuje spoustu stylů dohromady. Občas o trošku rychlejší muzika než heavy metal. Pro laika pětkrát rychlejší Metallica, ale občas desetkrát melodičtější.“

Jak se Čech dostane do kapely, jako je Cradle of Filth? „Do kapely jsem se dostal v roce 2006. V roce 2004 jsem odjel do Anglie, protože se mi zdálo, že u nás v ČR jsem vyčerpal veškeré možnosti. Vystudoval jsem klasickou konzervatoř, bicí nástroje a klavír. Můj sen vždycky byl živit se metalovou hudbou, jelikož rock poslouchám odmalička. V Anglii jsem se dostal do kapely, která už měla jméno. Začal jsem s nimi jezdit po Evropě, a potom se mně ozvali Cradle of Filth. Všechno je to o náhodách a hlavně o kontaktech.“

Důležitost osobního kontaktu Martin zvlášť zdůrazňuje. „Spoustu lidí si myslí, že když nahraje svoje video na Youtube, že se z toho celý svět posadí na zadek. Ale to je velký omyl. Nejvíc platí ta face to face komunikace. Aby lidi viděli, kdo jsi, jak se chováš. Je důležité vyjet do zahraničí a zkusit to sám osobně.“

autoři: oho , vok , sch
Spustit audio