Proč Poláci v komunálních volbách potrestali vládní stranu?

27. říjen 2018

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) se ocitla v nejobtížnějším okamžiku od parlamentních voleb v roce 2015.

Alespoň to soudí komentátor agentury Bloomberg Leonid Beršidskij.

Píše, že zejména ve velkých městech jsou voliči nesví z boje vládnoucí partaje s Evropskou unií o polské soudní reformy. Velká politická naděje nacionalistů, premiér Mateusz Morawiecki, navíc zřejmě nemá takový volební a vyjednávací potenciál, který by Právo a spravedlnost potřebovalo, i když je premiérova hospodářská politika úspěšná.

Příliš malé vítězství

Minulou neděli strana sice vyhrála komunální volby, ale menším rozdílem, než předpovídaly průzkumy. Méně než desetiprocentní náskok před opoziční Občanskou platformou (PO) je zklamáním; Právo a spravedlnost zvítězilo jen se zhruba sedmiprocentním náskokem a získalo ani ne třetinu všech hlasů, tedy méně než v parlamentních volbách před třemi lety.

Hořce chutnala hlavně porážka Patryka Jakiho ve volbách varšavského starosty od liberálního kandidáta Rafała Trzaskowského, který je označovaný za potenciálního favorita příštích voleb.

Čtěte takéPolitolog o povolebním Polsku: Divná země. U vítězů pohřební nálada, u poražených euforie

Čtěte takéOpozice v polských komunálních volbách uspěla podle odhadů v šesti z patnácti hlavních měst vojvodství

I když si vládní strana vylepšila zastoupení v místních radách, které rozdělují velkou část evropských dotací, nemá potenciál k budování koalic, protože její soupeři jsou jen o málo slabší. Potřebuje větší zisky, jestli chce napodobit úspěch maďarské strany Fidesz premiéra Viktora Orbána a přetvořit polskou politiku k svému obrazu.

Polské komunální volby se konaly po rozhodnutí Evropského soudního dvora, jenž Varšavě nařídil, aby zrušila snížení věku odchodu do důchodu pro nejvyšší soudce ze sedmdesáti let na pětašedesát. Jde o zásadní součást reformy, kterou se Právo a spravedlnost snaží prosadit.

Četní kritici z řad polských soudců ji považují za politizaci justice a čistku soudců, kteří nejsou loajální vládnoucí straně. Právo a spravedlnost naopak reformu označuje za snahu přimět soudce k větší odpovědnosti a odstavit ty, kteří se podíleli na pronásledování disidentů za komunistického režimu.

Ekonomika není vše

Bývalý investiční bankéř a šikovný ekonom Morawiecki byl jmenován premiérem, aby okouzlil Evropu a zachránil podstatu stranických reforem v Orbánově stylu. Jenže to nefunguje, myslí si komentátor Beršidskij.

Podle něj Evropská komise nepodlehla Morawieckého kouzlu. Místo toho zažalovala Polsko u soudu. A jeho předběžné rozhodnutí z minulého pátku Varšavě nařizuje, aby neposílala žádné soudce do důchodu ani nejmenovala nové, dokud Evropský soudní dvůr nevynese konečný verdikt.

Evropské unii nejde o polskou justici, chce destabilizovat Visegrád, tvrdí filozof Bednář

Žena s polskou ústavou

„Na soudce jsem starý, ale zpívat ještě můžu,“ narážel frontman skupiny Rolling Stones Mick Jagger při koncertu ve Varšavě na spornou reformu polské justice. Soudci starší 65 let včetně předsedkyně nejvyššího soudu totiž musí odejít, pokud jim prezident neudělí výjimku. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) to zdůvodňuje nutností zefektivnit soudnictví a zbavit ho komunistického dědictví.

Předsedkyně polského Nejvyššího soudu Małgorzata Gersdorfová, kterou reforma také poslala do penze, okamžitě vzkázala ostatním propuštěným soudcům, aby se vrátili do práce. A ti se hned v pondělí začali vracet a vláda jim v tom nedokázala zabránit.

Polsko je největším čistým příjemcem evropských fondů, ale i zemí s nejvyšším procentem příznivců členství v Evropské unii. Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru důvěřuje Unii 46 % Poláků, zatímco 41 % nikoliv. Polské vládě pak věří pouze 28 %, zatímco opačný pocit má 65 % dotázaných.

Neschopnost vyřešit konflikt s Unií také ničí politický kapitál Práva a spravedlnosti plynoucí z prosperující ekonomiky, která letos zřejmě vzroste o 4,7 %. Polsko zároveň vykazuje rekordně nízkou nezaměstnanost a rychle rostoucí platy.

Vládní dilema

Právo a spravedlnost teď stojí před těžkou volbou. Jestli spor s Evropskou unií vyhrotí a odmítne respektovat verdikt Evropského soudního dvora, může Polsko dostat tučnou pokutu v době, kdy musí vláda udržet sociální výdaje, aby neztratila politickou sílu. Zdá se, že k nečekaně vysokému zisku opozičních stran v komunálních volbách přispěly i zpožděné kompenzace rolníkům za letošní sucho.

Zhoršující se vztahy mezi Amerikou a Německem dělají Polsku vrásky

Donald Trump během návštěvy Polska

V posledních týdnech se povážlivě zvětšila trhlina ve vztazích mezi Spojenými státy a Německem. Nedávný summit NATO sice ukázal, že se spor prozatím nedotkl otázek bezpečnosti, ale pomalu začíná nabývat rysy narůstajícího trendu.

Pokud však strana ustoupí od rozsáhlých změn v soudnictví, může ztratit tvář před svou nacionalistickou základnou. Obojí poškodí postavení Morawieckého jako možného nástupce Jarosława Kaczyńského v čele strany.

Komentář tvrdí, že Polsko se ocitlo v jednom pytli s Maďarskem jako další představitel nacionalistického a neliberálního trendu v Evropě. Pro Evropskou unii je to však větší a významnější země, která má soutěživější politiku a živá nezávislá média.

„Může se tam sice uchytit politická síla s populistickými sliby, ale Polsko se nedá jen tak lehce ovládnout jedinou stranou, ať je jakkoli populární a úspěšná. To může být po jeho partnery v Evropě určitou útěchou,“ píše Beršidskij.

Spustit audio