Proč má zrovna únor přestupný den navíc? Byl to poslední měsíc roku, vysvětluje astronom

„V evropské kultuře používáme kalendář s přestupnými roky už více než dva tisíce let,“ připomněl v Dnešním Plusu vedoucí kulturně-vzdělávacího oddělení Hvězdárny a planetária v Hradci Králové Jan Veselý.

O jeho zavedení se zasloužil římský vojevůdce a politik Julius Caesar v roce 46 před naším letopočtem, a to s účinností od roku 45.

Právě jemu řecký astronom Sósigenes z Alexandrie poradil, že roční doby, tedy jeden oběh Země okolo Slunce, se nevystřídají za 365 dní, ale je zde i čtvrtina dne navíc.

„A aby se nerozcházel kalendář s ročními dobami, musíme jednou za čas přidat celý jeden den, a tak udržet kalendář v souladu se střídáním přírodních cyklů,“ dodal astronom.

Čtěte také

Jednotku roku je možné vyjádřit různými způsoby. „To, co používáme v kalendářích, je takzvaný tropický rok, ale s jinými roky ta naše kalendářní úprava nesouvisí. Podstatné je to, že tropický rok je ve skutečnosti o 11 minut kratší než 356 a čtvrt dne.“

Abychom tuto další významnou drobnost odstranili a měli kalendář co nepřesnější, tak už v 16. století papež Řehoř XIII. nařídil reformu. „A tak to, co dnes používáme, je gregoriánský, a nikoli ten původní, juliánský kalendář.“

„Sám Julius Caesar přesunul začátek roku na 1. leden, což byl den nástupu konzulů v Římě do úřadu,“ osvětlil zajímavý vývoj počítání času do dnešní podoby Jan Veselý.

Řehořova reforma spočívá tom, že jsme zachovali přestupné roky každý čtvrtý rok, ale vnesli jsme do systému výjimky. „Konce staletí dělitelné stem přestupné nejsou, a pak je ještě výjimka z výjimky: letopočty dělitelné čtyřmi sty naopak přestupné jsou,“ objasnil Veselý.

„Tímto na první pohled komplikovaným systémem jsme způsobili, že se náš kalendář s ročními dobami rozejde o jeden den až teprve okolo roku 3200,“ ujistil vědec.

Proč byl ale přidán potřebný jeden den právě k měsíci únoru?

„Původně končil rok únorem. V některých jazycích je to i patrné: například december znamená desátý měsíc. A tak byl logicky přestupný den zařazen na konec roku,“ říká astronom Veselý.

Celý rozhovor s panem Veselým si pusťte ze záznamu Českého rozhlasu Plus.