Proč jsou lidské mozky tak velké? Může za to strava
Mnoho antropologů se domnívá, že za zvětšením lidských mozků stojí život ve velkých sociálních skupinách. Potřeba sofistikovanější komunikace měla podněcovat práci mozků, a ty se zvětšovaly.
Vědci z New York University ale tyto předpoklady zpochybňují. O jejich výzkumu referuje britská BBC.
V oddělení primátů univerzity snad nenajdete skříň, která by nebyla napěchovaná kostmi. James Higham se zajímá především o lebky a jejich rozměry. Se svými kolegy studoval hlavy lemurů, opic a lidí a společně přišli na novou teorii, proč se lidské mozky tak výrazně zvětšily.
Původní teorie počítala s tím, že rozměry mozku určovalo především sociální chování. V čím větších a složitějších skupinách se primáti pohybovali, tím větší potřebovali mozek, aby efektivně zvládli všechny sociální vztahy ve skupině. Tato teorie převažuje mezi vědci zhruba posledních 20 let.
Podle studie, kterou James Higham a jeho kolegyně Alex DeCasienová publikovali v časopise Nature Ecology and Evolution ale sociální teorie neříká vše. Velikost mozku primátů podle nich ovlivnila především strava.
Ovoce lepší než listí. Ale proč?
Tým vědců vedený DeCasienovou porovnal údaje o 140 primátech včetně takových zvířat, jako ksukol ocasatý a řady druhů gibonů. To jim dalo možnost studovat vztah mezi mozkem primátů a různými sociálními faktory, jako je velikost tlupy či sociální struktura.
Podle BBC se jednalo o největší soubor dat, jaký byl v této souvislosti zpracován. Když se totiž původně ověřovala hypotéza sociálního zvětšování mozků, nebyla k dispozici například data orangutanů, kteří mají velký mozek navzdory faktu, že většinou žijí jako samotáři.
„Dlouho se ví, že primáti, kteří se živili ovocem, měli tendenci k většímu mozku než ti, kteří se živili listím,“ říká Higham. Důvodem může být fakt, že ovoce má větší nutriční hodnoty a tráví se lépe než listy. Taková strava má ale zároveň větší nároky na zásobování, protože ovoce se shánělo obtížněji.
Podle vědců to neznamená, že by sociální faktor nehrál ve vývoji mozku žádnou roli. Jelikož bylo ovoce obtížněji dostupné, ti kdo se jím živili, museli obsáhnout větší oblast a překonat větší vzdálenosti. Proto i vytvářeli na tyto výpravy větší tlupy. „Jestliže se u jednoho stromu sešly dvě skupiny primátů, to, co rozhodovalo o tom, kdo ovoce skutečně získá, byla obvykle velikost tlupy,“ vysvětluje Higham. Větší skupina zkrátka dokázala tu menší z místa vytlačit.
„Všechny tyto vlivy měly vliv při vývoji mozků. Problém s takzvanou sociální hypotézou je v tom, že označuje tento jeden vliv za důležitější než vlivy ostatní. Naše studie naopak ukázala, že větší roli při vývoji mozku hrála strava,“ doplňuje svého kolegu DeCasienová.
Dojde na kritiku
Vědci ale počítají s tím, že i jejich teorie narazí na kritiku. Britský antropolog Robin Dunbar z oxfordské univerzity zdůrazňuje, že nejde jenom o velikost mozku, ale o velikost konkrétní části mozku zvané mozková kůra. Ta totiž hraje důležitou roli při poznávání, prostorovém vnímání a rozvoji jazyka.
„Je zde významný rozdíl mezi objemem mozku a objemem mozkové kůry. Předchozí výzkumy ukázaly, že velikost sociální skupiny neměla nutně vliv na celý mozek, ale jen na mozkovou kůru,“ vysvětluje Dunbar. Přesto i podle něj hrály s největší pravděpodobností významnou roli oba faktory. „Větší mozek prostě nenaroste, pokud nemá dostatečný nutriční přísun, aby narůst mohl,“ dodává v rozhovoru pro BBC britský antropolog Robin Dunbar.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.