Problémy s počasím
Kdeco by bylo jinak, kdyby včera nezlobilo počasí. NASA by byla ušetřena nákladné přepravy raketoplánu z Kalifornie na Floridu a naše diskařka Věra Cechlová by nemusela přelaďovat formu na jiný termín. Vrtochy počasí pak stojí za slabou úrodou ovoce, což se prý projeví nedostatkem slivovice, anebo za některými případy, kdy čeští občané přišli o život v Chorvatsku, naší nejoblíbenější turistické destinaci.
Počasí je zkrátka společným jmenovatelem mnoha mrzutostí a zatím nic nenasvědčuje tomu, že bychom s tím něco mínili dělat. Někdejší víra v technický pokrok, který umožní poroučet větru a dešti, se změnila v obavu, že právě pokrok zaměřený na hospodářský růst, provázený stále rostoucí potřebou energií, se nepříznivě projevuje klimatickými změnami. Objednat si vhodné počasí člověk neumí, nicméně zřejmě se umí postarat o počasí špatné. Uprostřed léta se dozvídáme, že nás na podzim může potkat zdražení plynu o nějakých dvacet třicet procent. Mnoho lidí, kteří investovali do plynového topení, se brzy poohlédne po starších kamnech, ve kterých lze topit pneumatikou, když nezahřeje svetr a kabát. Do atmosféry přibudou další tuny exhalátů, skleníkových plynů, které oteplí planetu.
Odhlédneme-li od inverzí, při kterých se budeme dusit, globální efekt podobných energetických strategií ohrozí přistávání raketoplánů a připraví nás o medaile i o slivovici. Ale zkusme to brát z té lepší stránky. V NASA mají alespoň více času udělat něco s odpadávající pěnou z palivových nádrží. Bryanu Clayovi vzal při čtyřstovce protivítr nějaké ty body v souboji s Šebrlem. A pít by se stejně mělo s mírou. A hlavně - pokud má lidská činnost vliv na změny klimatu, nemá člověk stejně na protesty nárok.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.