Tisíce lidí se v neděli sešly v Berlíně na demonstraci na podporu pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD), která je v současném Bundestagu nejsilnější opoziční stranou. Na 20 tisíc Němců ale rovněž dorazilo na protidemonstraci. Byli mezi nimi například členové antifašistických či prouprchlických organizací nebo skupin podporujících práva LGBT komunity.
K asi pětitisícovému davu stoupenců Alternativy promlouval i spolupředseda AfD Alexander Gauland. Jeho slova ale často zanikala v nesouhlasném křiku odpůrců pravicové partaje. Demonstrace hlídalo na dva tisíce policistů, kteří se starali zejména o oddělení obou táborů. Konfrontace nakonec zůstala pouze ve slovní rovině a k otevřenému násilí nedošlo.
Dravému vzestupu Alternativy pro Německo a jejímu povolebnímu angažmá věnují pozornost média napříč Evropou. „Po desetiletích může ve Spolkovém sněmu opět zasednout ultrapravicová strana, která hodlá Angelu Merkelovou tvrdě ztrestat za to, že otevřela dveře uprchlíkům,“ uvádí například zpravodajská agentura Reuters. I ona se domnívá, že to bude právě AfD, kdo získá ve volbách strategické třetí místo, podle Reuters s 11 až 12 procenty. To je sice mnohem menší volební zisk, než jaký si s více než třetinou všech hlasů ve francouzských prezidentských volbách připsala ultranacionalistka Marine Le Penová. I nizozemská Strana pro svobodu populisty Geerta Wilderse byla zatím úspěšnější než německá AfD.
Alternativa pro Německo, založená v roce 2013, se po několika desetiletích stala první německou krajně pravicovou stranou, která se dostala do spolkového sněmu. V loňských zářijových volbách získala přes 12 procent hlasů, a to na základě kampaně, která byla vedena hlavně proti uprchlíkům a údajné hrozbě islámu.
Vedení AfD svolalo berlínskou akci jako odpověď na migrační politiku kancléřky Angely Merkelové. „Chceme dát našim členům a podporovatelům šanci aktivně se zapojit,“ řekl na tiskové konferenci jeden ze straníků a organizátorů akce Guido Reil. „Je to důležité, protože my představujeme alternativu. Tohle je nový koncept,“ zdůraznil.
Sdružení Stop nenávisti, zastřešující organizace, které vystupují proti Alternativě pro Německo, již před demonstrací vzkázalo, že se pokusí sympatizanty zastavit dřív, než dojdou k parlamentu. Na svých webových stránkách pak tato koalice zveřejnila zprávu, ve které postoje AfD odsuzuje. „Obviňují muslimy a lidi, kteří byli vyhnáni ze svých domovů, za všechno zlo, od chudoby až po sexuální násilí,“ cituje z prohlášení Al-Džazíra.
Jak přidává server stanice Deutsche Welle, hesla příznivců pravicové strany kritizovala kancléřku Merkelovou a vymezovala se proti migrantům. Výhled na pódium s řečníky byl z mnoha stran prakticky nemožný kvůli všudypřítomným německým vlajkám.
Samotní účastníci důrazně odmítali být označováni za extremisty. Podle nich je AfD jedinou politickou stranou v Německu, která mluví o skutečných problémech země. „Jak ale ukazuje pětkrát početnější protidemonstrace, lidé v Berlíně s jejich politickým postojem nesouhlasí a vnímají ho jako problematický,“ uvádí Deutsche Welle.
Před třemi lety právě před berlínským nádražím aktivisté vítali uprchlíky|foto:Český rozhlas
Tlustá čára za holokaustem
Podle Al-Džazíry vzestup krajní pravice v Německu koresponduje s nárůstem antisemitismu i útoků na uprchlické ubytovny po celé zemi. Spolkový vládní zmocněnec pro boj s antisemitismem Felix Klein na začátku května obvinil Alternativu pro Německo z vytváření prostředí, které nenávistné nálady toleruje.
„Nechci tvrdit, že AfD je přímo antisemitská, ale toleruje představitele, kteří volají po změně přístupu k minulosti,“ řekl tehdy vládní úředník. Podle něj se tito politici snaží udělat za holokaustem tlustou čáru. Takový přístup by ale prý jen umožnil, aby se antisemitismus znovu mohl prezentovat jako přijatelná myšlenka. Německé úřady přitom jen za minulý rok evidovaly asi 2 200 útoků na uprchlíky. V roce 2016 jich pak bylo tři a půl tisíce.
Ačkoliv Alternativa pro Německo vznikla původně jako euroskeptická strana, pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu se jí povedlo překonat až pomocí svého zaměření na otázky islámu a migrace. V současné době tak strana reálně ovlivňuje německou politiku, neboť v Bundestagu drží celkem 92 křesel.
„Je to poprvé od konce druhé světové války, co jsou nejen v parlamentu, ale i v ulicích měst slyšet rasistické, antisemitské a xenofobní poznámky. A právě to v Berlíně podnítilo nesouhlasnou reakci,“ uzavírá Al-Džazíra.
Nedůvěřují informacím německých médií o situaci v Sýrii. I proto se skupina poslanců z pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) vydala do Sýrie o...
