S nacisty nemáme nic společného, brání se Alternativa pro Německo
Dravému vzestupu Alternativy pro Německo a jejímu povolebnímu angažmá věnují pozornost média napříč Evropou. „Po desetiletích může ve Spolkovém sněmu opět zasednout ultrapravicová strana, která hodlá Angelu Merkelovou tvrdě ztrestat za to, že otevřela dveře uprchlíkům,“ uvádí například zpravodajská agentura Reuters. I ona se domnívá, že to bude právě AfD, kdo získá ve volbách strategické třetí místo, podle Reuters s 11 až 12 procenty. To je sice mnohem menší volební zisk, než jaký si s více než třetinou všech hlasů ve francouzských prezidentských volbách připsala ultranacionalistka Marine Le Penová. I nizozemská Strana pro svobodu populisty Geerta Wilderse byla zatím úspěšnější než německá AfD.
Ale vyhlídka na to, že partaj, kterou ministr zahraničí Sigmar Gabriel srovnává s nacisty, dobývá „srdce německé demokracie,“ znepokojuje všechny demokratické strany. Odmítají s ní spolupracovat, a zdá se, že v Bundestagu se AfD ocitne v izolaci.
Člen nejužšího vedení Alternativy pro Německo, šestasedmdesátiletý právník a zkušený politik Alexander Gauland, spojitost s nacisty vehementně odmítá. Tvrdí, že jde o účelovou nálepku, která zakrývá obavy z rostoucí popularity jeho strany.
Populismus a protimigrační politika
Ta podle Reuters získává podporu především populistickými sliby. AfD opakovaně vyzývá vládu, aby okamžitě uzavřela státní hranice, zavedla přísnější systém deportací a znemožnila azylantům, aby si do Německa přivedli své rodiny. "Postupně se stáváme cizinci ve vlastní zemi," postěžoval si Gauland na volebním shromáždění ve městě Frankfurt nad Odrou poblíž polských hranic.
Doslova poprask vyvolal Gauland nedávnými výroky, že Němci by se už neměli obviňovat z nacistické minulosti. Naopak by prý měli být pyšní na úspěchy, kterých němečtí vojáci dosáhli během první a druhé světové války. Nacisté vládli v Německu v letech 1933 až 1945, za cenu miliónů obětí si podrobili velkou část Evropy a ve jménu zrůdné ideologie vyvraždili šest milionů Židů, připomíná text zpravodajské agentury Reuters.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
