Přírodní chitosan místo plastů
Španělští vědci nahradili plastové fólie na balení ovoce a zeleniny biodegradovatelným materiálem vyrobeným z odpadu.
Tým vědců pod vedením Itsaso Lecetaové z Universidad del País Vasco v baskickém San Sebastianu úspěšně otestoval nový materiál pro balení mrkve. Španělští chemici hledají dlouhodobě ekologické náhražky za obvykle používané plastové fólie. Už samotná výroba plastů z ropných produktů zatěžuje životní prostředí. Problémy jsou však i s jejich likvidací.
Umělé hmoty se v přírodě beze zbytku rozkládají za sto až čtyři sta let. I když nemá používání plastů ve srovnání s jinými materiály dlouhou historii, jejich mikroskopické úlomky už doslova promořily svět. Těžko bychom hledali místo, které jimi není znečištěné. Vědci našli částice plastů v pobřežních písčinách všech moří i oceánů i v ledu polárních oblastí. Plastiková drť proniká i do potravního řetězce mořských organismů, mikroskopickým planktonem počínaje a rybami konče.
Ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Postharvest Biology and Technology otestovali vědci z týmu Itsaso Lecetaové balení mrkve do chitosanu. Zeleninu potáhli v ochranné atmosféře průsvitnou vrstvou tohoto přírodního polymeru a sledovali kvalitu mrkve během týdenního skladování při teplotě +4°C.
Chitosan je polysacharid, v jehož dlouhé molekule se náhodně střídají jednoduché cukry N-acetylglukosamin a N-glukosamin. K průmyslové výrobě chitosanu se používá odpad vzniklý při potravinářském zpracování mořských korýšů. Krunýře ale i další části těl těchto živočichů tvoří lehký a pevný chitin – polysacharid tvořeny řetězcem z N-acetylglukosaminu. Reakcí s louhem sodným se některé N-acetylglukosaminy v chitinu zbavují acetylových skupin COCH3 chemickou reakcí označovanou jako deacetylace. Tak se mění chitin na chitosan, který se v přírodě rychle rozkládá na neškodné látky a nepředstavuje významnou zátěž pro životní prostředí.
Povlečení mrkve vrstvou z chitosanu se při skladování osvědčilo. Zelenina si udržela čerstvý vzhled a neztratila ani chuť, aroma či správnou konzistenci. Protože chitosan potlačuje růst a množení mikroorganismů, získala do něj zabalená mrkev na odolnosti vůči bakteriím, jako jsou původci nebezpečných infekcí Escherichia coli či Staphylococcus aureus. Mikrobiologická vyšetření mrkve zabalené týden v chitosanu prokázala, že se pod obalem nemnoží ani kvasinky a plísně.
I když laboratorní testy dopadly na jedničku, praktické využití chitosanu jako obalového materiálu v potravinářském průmyslu není zatím podle španělských vědců na programu dne.
„Chitosan předčí plasty, pokud bereme do úvahy dopady jeho výroby na životní prostředí,“ říká Itsaso Lecetaová. „To ale neznamená, že chitosan životní prostředí vůbec neznečišťuje. Je zapotřebí výrazně zdokonalit samotnou výrobu chitosanu, aby byla k životnímu prostředí ještě šetrnější.“
Zdroj: ScienceDirect
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
