Příběhy pokladů: Investor Albrecht z Valdštejna

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Albrecht z Valdštejna, portrét Anthonise van Dycka

Ctižádostivý válečník Albrecht z Valdštejna hraje v české historii roli černé ovce. Přesto patřil k jedněm z mála lidí narozených v Čechách, o kterých můžeme říct, že ve své době ovlivňovali evropskou politiku.

Dnešní díl Příběhů pokladů ale není o jeho vojevůdcovských schopnostech nebo o politické kariéře, ale o Albrechtu z Valdštejna jako investorovi a inspirátorovi jedné z prvních takzvaných barokních komponovaných krajin u nás.

Albrecht z Valdštejna (uživatel Svencb)

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna měl mnoho tváří. Ctižádostivý, kariéristický a v mnohém bezohledný potomek zchudlé šlechty, který se narodil v Heřmanicích u Jaroměře a vystoupal na nejvyšší příčky společenského žebříčku své doby, aby byl nakonec v roce 1634 zavražděn jako zrádce.

Taky ale úspěšný vojevůdce s mnoha nepřáteli, a to jak mezi protestanty, tak mezi katolickou císařskou stranou, pro kterou vyhrával rozhodující bitvy třicetileté války.

Člověk, který své kroky řídil podle hvězd a horoskopů, ale i zkušený taktik a rozhodný velitel. Schopný hospodář a podnikatel, jeden z nejbohatších mužů své doby, který ale svůj majetek získal mimo jiné znehodnocením měny. Za tímto krokem sám stál (a taky to  skončilo státním bankrotem). Majetek rozmnožil i prostřednictvím výhodných pobělohorských konfiskátů majetků protestantské šlechty. 

Závisti navzdory!

Vévoda frýdlantský a meklenburský, kníže hlohovský a zaháňský, generalissimus císařských vojsk je ale zajímavý ještě z jiného důvodu. Totiž jako stavitel a dnes bychom asi řekli i krajinný architekt. To na jeho pokyn a zadání a pod přísným dohledem totiž vzniká jedna z prvních barokních komponovaných krajin u nás.

Hlavním sídlem Albrechta z Valdštejna se stalo město Jičín. Taky ale centrem frýdlantského vévodství. To v době své největší slávy zahrnovalo víc jak 60 panství ve středních, severních a východních Čechách.

Matheus Merian st.: Zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu 15. února 1634 (Národní galerie v Praze)

Pro své vévodství si Valdštejn vymohl řadu privilegií – bylo v mnoha správních ohledech nezávislé, osvobozeno od daní a třeba i finančně vyčerpávající povinnosti zajistit zimní ubytování armád. Valdštejn tu razil i vlastní mince s heslem Závisti navzdory! To přijal i za své nové rodové heslo. Samotný Jičín měl být rozsáhle přestavěn, měla tu být například založena univerzita a samostatné biskupství a mnoho dalšího.

Význam Jičína měla zřejmě zdůrazňovat i krajinná osa, kterou Valdštejn a jeho architekti naplánovali. Její součástí je i Valdštejnská lodžie, která se stavěla v letech 1627 až 1632. Jak ale přiblížit tu zvláštní stavbu, která vypadá, jako by nedopatřením zabloudila z Itálie na český venkov?

Vzpomeňte si na dnešní sídlo Senátu, pražský Valdštejnský palác, a na jeho salu terenu, do zahrady vysokými sloupovými arkádami otevřený prostor. Když si odmyslíte okolní palácové budovy a trochu zmenšíte, dostanete v podstatě jičínskou lodžii.

Na obou stavbách se zřejmě podíleli stejní italští architekti, mimo jiné Giovanni Battista Pieroni. Ta jičínská ale stojí osamoceně, mimo centrum města. S ním ji spojuje úchvatná, zhruba dva kilometry dlouhá čtyřřadá lipová alej, ale i tak je nesnadné pochopit záměr, pro který byla postavena.

Jičínská komponovaná krajina  

Valdštejnské úpravy krajiny kolem Jičína jsou jedním z prvních příkladů takzvané komponované barokní krajiny. Mluví se o ní jako o něčem výjimečném a v mnoha ohledech specificky českém. A v barokní krajině, nebo v krajině utvářené hospodařením a snad i rozmary lidí žijících v 17. a 18. století žijeme mnohde dodnes – a ani to nevíme.

úpravy krajiny Albrechta z Valdštejna - lodžie

Díky investorovi Albrechtu z Valdštejna tak vznikl jeden z prvních manýristických nebo raně barokních příkladů komponované krajiny. Co bylo pro vznik barokní krajiny důležitější? Dá se odhadnout, že nemalou roli hrála otázka sebeprezentace šlechtických rodin. Čím nákladnější úpravy a stavby, tím viditelnější bylo postavení člověka.

Jenže nemůžeme zapomenout, že barokní krajinu vytváří i čím dál efektivnější a rozvíjející se samotná hospodářská činnost jednotlivých panství a statků. 

„Schopný majitel panství na něm taky hospodařil a staral se o to, aby mu vydělávalo. Zároveň se taky chtěl bavit, takže stavěl nejrůznější letohrádky a podobně,“ říká Eva Semotanová z Historického ústavu Akademie věd. 

Další podrobnosti si poslechněte v pořadu Patricie Polanské. I o letošních prázdninách se totiž s cyklem Příběhy pokladů podíváme za mimořádnými předměty, stavbami a jejich tvůrci nebo dalšími osobnostmi s nimi spojenými.

Spustit audio
autoři: Patricie Polanská , lup

Odebírat podcast

Související