Prezident Karzaj znepokojil spojence

Krom toho také Karzaj prohlásil, že minulé prezidentské volby, jež se odehrály vloni v srpnu, byly zfalšované, a za hlavního viníka označil cizince, zejména Petera Galbraitha, bývalého zástupce vedoucího mise OSN, a generála Phillippa Morillona, šéfa mise Evropské unie.

Reakce na tento temperamentní prezidentův výlev byly rozdílné, od tvrdého, ale diplomatického konstatování amerického velvyslance Eikenberryho, že by měl Karzaj blíže vysvětlit své výroky, až po Galbraithovo konstatování, že afghánský prezident nadužívá – cituji – „jeden z předních exportních artiklů Afghánistánu“ – čímž naznačil, že Karzaj si dopřává opium.

Paradoxní na věci je, že nikdo ze západních diplomatů o zfalšování minulých prezidentských voleb nepochybuje. Problém ovšem je, že za hlavního strůjce podvodu je všeobecně považován sám prezident. Ten drtivě porazil již v prvním kole svého soupeře Abdullaha Abdullaha, ale odvolací komise označila třetinu jeho volebních lístků za neplatných, a přiměla ho tím k účasti v druhém kole, v němž by opět čelil svému vyzyvateli Abdullahovi. Ten nakonec sám odstoupil s tím, že ani tak nebyla nestranná soutěž zajištěna. Karzaj tedy zvítězil, ale pachuť na jeho úspěchu zůstala. Jeho zahraniční patroni by zřejmě byli schopni obrátit list, a na věc zapomenout, ale Karzaj, zdá se, ještě pořád řeší osobní pohanu, která byla s obviněním spojena, ani pocit, že západ se ho takto chtěl zbavit.

Sám se vmanipuloval do nové politické krize, když se pokusil afghánskému parlamentu vnutit zákon, podle kterého by všech sám jmenoval pět členů vedení monitorovací a odvolací volební komise. Parlament se mu postavil, což Karzaje rozčílilo. Přitom složení komise je záležitostí, která se netýká jen problematických prezidentských voleb, které už proběhly, ale i teprve chystaných parlamentních voleb, jež se chystají letos v září.

Právě v této atmosféře zazněly prezidentova kontroverzní výroky. Nyní se v Afghánistánu samotném i u jeho spojenců debatuje o tom, jak vážně se mají brát. Podle některých je Karzaj prostě rtuťovitý muž, který neustále mění stanoviska a rychleji mluví než přemýšlí. To ostatně kontrastuje s dřívější Karzajovou imidží zlatoústého politika s prozápadní rétorikou i vzezřením. Jiní tvrdí, že Karzajovy problematické výroky je třeba brát vážně, a že signalizují jeho politický obrat. Karzaj je totiž také pod tlakem kvůli nepotismu a úplatkářství, a Západ chce, aby se prezidentovo okolí očistilo od lidí, které afghánské obyvatelstvo považuje za ztělesnění korupce. Žádná západní země nechce být s tímto fenoménem, jenž hluboce postihuje afghánský veřejný život, spojována, a to tím spíše, že tam tyto státy posílají umírat své vojáky.

Karzaj je pod tlakem i kvůli tomu. Řada Afghánců je znepokojena tím, že při relativně úspěšných bojích proti povstalcům roste počet civilních obětí. To souvisí s čím dál častějším použitím bezpilotních letounů, jejichž útoky si čas od času vyžádají smrt nezúčastněných osob, a také se zintenzivněním bojů. Tálibánci stále častěji používají civilní obyvatelstvo jako živé štíty, a také nervozita jeho bojovníků vede k tvrdšímu postupu vůči civilistům. Například kvůli podezření z toho, že řadoví Afghánci dodávají cizím vojákům informace o pohybu tálibánských jednotek. Častěji než dříve se také mluví o nejrůznějších přehmatech, jako je ten, během kterého němečtí vojáci omylem zabili několik afghánských vojáků. Jejich vozidla se přibližovala k Němcům, a ti začali v sebeobraně střílet.

Nyní se tedy ukazuje, jak velkou pravdu měli ti, kdo Západ varovali před spojováním se s Karzajem, který byl už dříve považován za nevypočitatelného politika. On sám nyní po svých sporných výrocích zařadil zpátečku, a za svá slova o volebních podvodech organizovaných cizinci se omluvil v telefonickém rozhovoru s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Svou kritikou prý mínil západní média, nikoli třeba Spojené státy. Karzaj má před sebou jasnou perspektivu – asi za pět týdnů měl být pozván do Bílého domu. Kdyby z tohoto pozvání sešlo, byla by to obrovská veřejná pohana. Už teď se debatuje o tom, jestli prezident Obama nebyl během své bleskové návštěvy Afghánistánu ke svému hostiteli až příliš nápadně odměřený.

První hmatatelný výsledek Karzajova pokání už je také na světě – dva vysoce postavení členové nezávislé volební komise odstoupili ze svých funkcí, a to zřejmě na prezidentův pokyn. Definitivní zkouškou toho, jak to Karzaj myslí vážně, budou zmíněné parlamentní volby chystané na září.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.