Prezident Abbás uvažuje o předčasných volbách

Mahmúd Abbás z hnutí Fatah byl sice jediným skutečným kandidátem, protože Hamás svého kandidáta nepostavil a ostatní kandidáti neměli podporu žádné velké organizace, ale všichni se shodovali na jednom - prezidentské volby v Palestinské autonomii mohou být začátkem zcela nové éry.

Naděje vložené do této éry a do Abbáse se však nenaplnily, i když to možná není v první řadě Abásova chyba. Mezi tím se totiž nezašmodrchaly ani tak palestinsko-izraelské vztahy, ale hlavně vztahy uvnitř palestinského společenství. Nyní, o čtyři roky později, kdy se Abbásovo volební období chýlí ke konci, i letmý pohled na politickou scénu ukazuje, v jak obtížné situaci se po čtyřech letech on i celá palestinská společnost nacházejí.

Mezi tím se totiž odehrál izraelský odchod z Gazy v roce 2005, palestinské parlamentní volby v roce 2006, v nichž nečekaně uspělo hnutí Hamás, a o rok později, tedy v roce 2007, vzájemné rozmíšky, které vyvrcholily převratem v Gaze, - kde byl Hamás tradičně velmi silný -, a vyhnáním Fatahu z tohoto území. Od té doby vlastně existují dva palestinské politické celky - Gaza v rukou Hamasu a Západní břeh v rukou Fatahu. Opakované pokusy o smíření zatím vždy ztroskotaly - ani jedno z hnutí nechtělo příliš ustupovat. Hamas se nechtěl vzdát svých pozic v Gaze a Fatah nechtěl uznat legálnost loňského puče. Naposledy jednání ztroskotala počátkem tohoto měsíce, kdy se měla obě hnutí setkat v Káhiře.

Mahmúd Abbás, který by měl být ve funkci už jen pár týdnů, musí nutně uvažovat o tom, co bude následovat po 9. lednu, kdy mu vyprší mandát a jeho hnutí se bude muset dohodnout na dalším postupu s Hamasem. Místo toho Abbás zaútočil a v neděli prohlásil, že pokud dialog s konkurenčním hnutím Hamas ztroskotá, vypíše na počátek příštího roku prezidentské , ale i parlamentní volby. To by byla přímá výzva pozici, kterou Hamas získal v Gaze jak předloňskými volbami, tak loňským převratem. Abbás však pravděpodobně nepočítá s tím, že by se mu podařilo takový krok opravdu vyvolat, šlo mu spíše o to vyvinout na Hamas tlak, například proto, aby dosáhl prodloužení svého mandátu nejméně o rok, do ledna 2010. V současné době se totiž Fatah určitě nebude chtít pustit nejen do předčasných voleb, ale ani do regulérních prezidentských voleb. Na ty Fatah nemá žádného vhodného kandidáta a navíc by se blamovalo, pokud by se mu nepodařilo prosadit hlasování v Gaze.

Hamas samozřejmě reagoval na myšlenku předčasných parlamentních voleb negativně. Představitelé Hamasu označily Abbásův krok za protiústavní, a mají v tom vlastně pravdu, protože ani předseda samosprávy nemá pravomoc rozpustit parlament. Ústřední rada Organizace pro osvobození Palestiny kontrovala tím, že v neděli Abbáse prohlásila prezidentem Palestiny, což je titul, který používal Jásir Arafat, zatímco Abbás po svém zvolení používal titul prezidenta Palestinské autonomie, přiznávaje tím, že Palestina ještě nemá status státu. Jeho prohlášení prezidentem státu má posílit jeho pozici v boji proti Hamasu, což se děje paradoxně těsně před vypršením Abbásova mandátu. Hamás ovšem tvrdí, že Abbás se zaštiťuje rozhodnutími ústřední rady Organizace pro osvobození Palestiny, jejímž členem Hamas není a nepovažuje tedy její rozhodnutí za závazná. Odvolává se naopak na to, že o prezidentovi může rozhodnout jedině voličstvo. Za stanovisko Hamasu se postavil i Islámský džihád.

Spor o termín voleb je však jen kouřovou clonou před skutečným konfliktem o politickou případně i ozbrojenou moc nad konkrétním územím. Fatah například nechal v posledních týdnech pozavírat asi šest stovek příslušníků Hamasu na Západním břehu. Hamas Abbásův krok logicky kritizoval a okamžitě využil jako záminku pro odstoupení od káhirských jednání, která měla proběhnout nejen pod patronací tradičního patrona těchto schůzek, tedy Egypta, ale i jiných arabských států.

Obě hnutí, Fatah a Hamas, mají ovšem výhrady i proti svým arabským patronům. Zatímco Hamás je rozhořčen, že nebyli pozváni jeho zástupci, představitelé Fatahu vyjádřili znepokojení nad tím, že několik arabských států naopak za pozvání Hamasu lobovalo. Fatah se obává, že tím by vlastně dodali Hamasu a jeho nadvládě nad Gazou legitimitu. Také samotný Mahmúd Abbás pohrozil bojkotem jednání s tím, že od arabských států očekával, že označí Hamas za viníka zablokovaného sporu, a že vyvinou nátlak na Hamas, aby ustoupil.

Závěr, který lze z událostí posledních dnů učinit není radostný. Zaprvé ukazuje, že rozpor mezi oběma hnutími bude trvat, a pokud se nepodaří najít nějaký kompromis, může vyústit v novou vlnu ozbrojených konfliktů, při kterých už zemřely stovky lidí. První příležitostí bude právě 9. leden, po kterém už Hamas prý nehodlá Abbásův titul prezidenta samosprávy uznávat. A druhý důležitý závěr je, že ani arabské státy nemají kontrolu nad tím, co se v palestinských kruzích děje, a že i mezi nimi panují značné rozdíly v názorech na to, jak dál postupovat. To vše dohromady znamená, že ani nástup nové vlády ve Spojených státech nebo Izraeli po letošním únoru nebude nutně znamenat pokrok, protože nesoulad v palestinských a arabských kruzích bude trvat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .