Převratný archeologický nález v Izraeli
Izrael v posledních dnech vzrušila zpráva, že archeologové objevili v Jeruzalémě vůbec první pozůstatky takzvaného Prvního chrámu, nejposvátnějšího místa judaismu. Nález má pro židy obrovský význam - na místě původního Chrámu v Jeruzalémě dnes stojí třetí nejposvátnější svatyně islámu, Skalní dóm, a řada muslimů tvrdí, že žádný židovský chrám na Chrámové hoře nikdy nebyl. K současnému nálezu došlo náhodou. Izraelští archeologové, kteří dohlížejí na opravu 40 let starých elektrických kabelů prováděnou Araby v jejich sektoru, objevili ve výkopech ucelenou vrstvu z doby Prvního chrámu, tedy z 10. až 6. století před naším letopočtem, píše agentura AP. V této vrstvě pak našli úlomky stolního nádobí a zvířecích kostí - střepy misek, podstavců a těl nádob a skladovacích džbánů i ucho nádoby na olej.
Chrámová hora je nejspornějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Skalní dóm byl vybudován v 7. století našeho letopočtu na troskách Prvního a Druhého židovského Chrámu. První chrám postavil v 10. století před naším letopočtem král Šalamoun a v roce 586 před naším letopočtem jej zničili Babyloňané. V roce 518 před naším letopočtem vyrostl Druhý chrám, který stál na Chrámové hoře až do roku 70 našeho letopočtu, kdy jej zničili Římané. Dnes se vedle muslimského Skalního dómu nachází také mešita Al-Aksá a muslimové hlasitě protestují proti jakýmkoli archeologickým průzkumům, které v oblasti a jejím okolí provádějí Izraelci.
Podle jeruzalémského archeologa Jona Seligmana mohou nejnovější nálezy přispět k rekonstrukci rozměrů a hranic Chrámové hory v době Prvního chrámu. Právě objevená vrstva, která jako první dokazuje existenci Prvního chrámu, byla netknutá od 8. století před naším letopočtem. Archeologických důkazů o existenci Druhého chrámu je celá řada, počínaje dnešním nejposvátnějším místem judaismu, Západní zdí neboli Zdí nářků, která vznikla v době vlády krále Heroda na začátku křesťanského letopočtu.
Z téže doby pochází i kamenolom, který sloužil k výstavbě Druhého chrámu a který byl objeven teprve před měsícem. Lom se nachází asi čtyři kilometry od Starého Města v Jeruzalémě, píše izraelský server Jerusalem Post. I tento kamenolom byl objeven náhodou při rutinním archeologickém průzkumu před plánovanou stavbou základní školy. Kamenolomů z Herodovy doby bylo už nalezeno několik, ale právě z tohoto podle odborníků pocházely kameny použité při stavbě Chrámu. Ten byl totiž vybudován z výjimečně obrovských pískovcových balvanů podobných mramoru - ten největší, který dnes mohou spatřit i turisté v tunelu pod Zdí nářků, je třináct a půl metru dlouhý a čtyři metry široký. V objeveném kamenolomu se našly právě takové velké kameny až osmimetrové délky a rovněž mince a keramické úlomky z prvního století našeho letopočtu, které dokazují, že lom sloužil k výstavbě Druhého chrámu i Zdi nářků.
Kameny na Chrámovou horu dopravovali koně, velbloudi či zástupy otroků, soudí archeologové. Asi sto metrů od kamenolomu byla objevena i starověká silnice, která k přepravě balvanů sloužila. Právě jejich obří rozměry pomohly zachovat stabilitu stavby tisíce let i bez použití sádry nebo cementu. Balvany zřejmě opracovávali židovští otroci, domnívají se vědci. Vedle jednoho nedokončeného kamene se našel i pracovní nástroj o váze pěti kilogramů. Kamenolom se používal jen asi dvacet let a po zničení Druhého chrámu v roce 70 našeho letopočtu byl opuštěn. Odhaleno bylo jen asi 30 až 40% celkové plochy kamenolomu. S dalšími vykopávkami vědci nepočítají, neboť lom leží na soukromém pozemku, uzavírá Jerusalem Post.
