Přesvědčí Chorvatsko Evropskou unii?

Pochybnosti o tom totiž způsobily, že Brusel odložil zahájení vstupních rozhovorů se Záhřebem, které měly začít 17. března. Když se tak nestalo, většina médií a politiků, často zjednodušeně, vysvětlovala tento krok jako reakci na skutečnost, že chorvatské orgány nevydaly mezinárodní spravedlnosti generála Ante Gotovinu. Jak chorvatští představitelé tvrdili, jejich policie Gotovinu zatknout nemohla, se zdůvodněním, že se uprchlík nenachází na území pod jejich kontrolou. Dodávali, že není spravedlivé, aby integrační budoucnost země byla v rukou jednoho člověka. Momentální nevydání Gotoviny ale prý podle Bruselu nebylo jediným důvodem pozastavení vstupních jednání. Řekl to v Záhřebu šéf mise Evropské unie v Chorvatsku Jacques Wunenberger. Chorvatské úřady se prý v případě Gotovina angažovaly až v poslední době a chování vlády v období před několika měsíci činilo jak v Haagu, tak v Bruselu spíše neupřímným dojmem. Wunenberger uvedl několik příkladů. Kritizoval chorvatskou výzvědnou službu za to, že údajně sledovala spolupracovníky soudního tribunálu v Haagu během pátrání a informovala o jejich aktivitách prchajícího Gotovinu. Chorvatské úřady podle něj také neučinily nic, aby znemožnili práci jeho pomocníkům. A v neposlední řadě neposkytla dostatečně přesvědčivé důkazy o tom, že Gotovinu skutečně nemůže zatknout. Příliš dobrý dojem neudělala ani vyjádření chorvatských představitelů. Jeden za všechny- místopředsedkyně vlády a neúspěšná prezidentská kandidátka Jadranka Kosorová- prohlásila loni na dotaz, zda by udala generála Gotovinu, že i kdyby jej potkala na ulici, zřejmě by ho nepoznala. Tato podivná neinformovanost místopředsedkyně vlády působí skutečně směšně.

Gotovinova tvář se objevovala prakticky každý den ve všech sdělovacích prostředcích, ale i na plakátech, kde mu jeho stoupenci vyjadřovali podporu. Případ z nejnovějších. Chorvatská policie dnes odstraňovala plakáty s podobiznou generála s nápisem Gotovina je hrdina a ne zločinec ze dvou kostelů ve městě Osijek.

Jacques Wunenberger své vystoupení v Záhřebu zakončil konstatováním- Chorvatsko by mělo v Bruselu méně lobovat a více konat.

Jen několik hodin po rozhodnutí unie vyslat do Chorvatska pracovní skupinu oznámil Záhřeb, že soudnímu tribunálu v Haagu vydává svého občana- bývalého makedonského ministra vnitra Ljuba Boškovského. Ten byl zatčen v Chorvatsku na žádost makedonská vlády koncem srpna loňského roku a poté uvězněn v Pule. Boškovski bude souzen v Haagu za pokyn k vraždě několika Albánců během etnického konfliktu v roce 2001. Stíhán, tentokrát makedonskými orgány, je i za to, že dal o rok později jako bývalý ministr vnitra policií zabít nedaleko Skopje 7 cizinců. Podle něj to byli stoupenci teroristických skupin. Boškovski se tehdy dokonce snažil tvrdit, že je to příspěvek makedonské vlády k celosvětovému boji proti terorismu.

Záhřeb bude ale muset učinit ještě mnohem víc. Ačkoli má zmíněná pracovní skupina pro Chorvatsko pouze poradní hlas, je pravděpodobné, že bude mít v příštích měsících rozhodující slovo. Země měla možnost se přesvědčit, že to Brusel s posunutím vstupních jednání kvůli laxní spolupráci s haagským tribunálem myslí vážně.

Předseda vlády Sanáder vyslání mise přivítal. Podle jeho slov se podaří určité zpoždění, způsobené odkladem vstupních rozhovorů určitě dohnat. Prezident Stipe Mesič s ním souhlasí, nicméně dodává, že nemusí působit dvakrát dobře, když země potřebuje při plnění mezinárodních závazků pomoc někoho zvenčí. Komentáře v tisku v této souvislosti dodávají optimismus připomínkou, že Slovensko, Lotyšsko a Litva, kterým byly v minulosti vstupní rozhovory také odloženy, nakonec vstoupily do Evropské unie loni společně s dalšími sedmi zeměmi. Zájmy Chorvatska v posledních týdnech nejvíce v Bruselu hájily Rakousko a Slovensko. Jejich představitelé jsou optimističtí. Unie by podle nich mohla o novém termínu zahájení vstupních rozhovorů se Záhřebem rozhodnout do konce května.