Preparát proti rakovině prsu od českých vědců donutí nádorové buňky k sebevraždě

Buňky rakoviny prsu
Buňky rakoviny prsu
Čeští vědci jsou blízko objevení léku nejen na rakovinu prsu. Po čtyřech letech výzkumu vyvinuli látku, která umí přinutit rakovinné buňky, aby se samy zničily. Přípravek s názvem MitoTam úspěšně prošel laboratorními a preklinickými zkouškami, a už letos by měly začít testy na lidech.

„Modifikací stávajícího preparátu Tamoxifen jsme rozšířili spektrum účinků, která tato nová látka má,“ uvedla v Magazínu Leonardo spoluautorka výzkumu Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu Akademie věd České republiky, který sídlí v centru BIOCEV.

Nová látka je velice účinná na buňky nádoru prsu, které se vyznačují vysokou hladinou onkoproteinu HER2.

„Rakovina prsu je extrémně variabilní a heterogenní. V následných testech se ukáže, pro jaký subtyp rakoviny prsu bude naše látka nejvhodnější, ale pro začátek je možné testovat těchto subtypů více, protože z hlediska mechanismu je možné, že účinek bude na HER2 pozitivní typy rakoviny, ale i na další,“ vysvětlila vědkyně.

Jaký je mechanismus účinků nového preparátu? „Naše nová látka MitoTam působí hlavně přes efekt na mitochondrie buněk. Hlavním důvodem, proč rakovinná buňka umírá, je to, že MitoTam v její mitochondrii způsobí produkci takzvaných reaktivních kyslíkových radikálů.“


„MitoTam v mitochondrii rakovinné buňky způsobí produkci takzvaných reaktivních kyslíkových radikálů. Ty způsobují oxidaci buňky a oxidaci buněčných proteinů, čímž se mění jejich vlastnosti, proteiny nemohou plnit funkce, které normálně mají plnit, a to je stav, který buňka pozná. Normální buňka má pro takové situace program, který se jmenuje programovaná buněčná smrt, který spustí tzv. apoptózu, laicky sebevraždu buňky.“

„Preparát může působit i na jiné buňky v těle než jen rakovinné, ale normální buňky mají daleko silnější antioxidační ochranu, takže jsou schopné se s vyprodukovanými radikály snáze vyrovnat, zatímco rakovinná buňka se ocitá v tu chvíli na kraji útesu, a stačí malinko pro to, aby zemřela,“ popsala fungování nové látky Rohlenová.

Proto je třeba také v první fázi klinického testu (jedná se o preklinickou zkoušku, lék zatím není veřejně v prodeji, pozn. red.) zjistit jednak nežádoucí účinky a nastavit přesně dávku, která je dostatečně vysoká, aby byla účinná, ale nemá ještě nepřijatelné nežádoucí účinky.

„Tato testovací fáze na člověku je ve stadiu plánování, proběhnout by měla v první polovině roku 2017. Dobu, kdy bude preparát k dispozici pacientům, jde jen velmi těžko odhadnout,“ upozornila odbornice.

Nežádoucí účinky v MitoTamu v podstatě odpovídaly těm, které má Tamoxifen. „To je poměrně dobrá zpráva, protože Tamoxifen je běžně používám v praxi, ženy ho berou i mnoho let a jeho nežádoucí účinky jsou tolerovatelné.“

„Obecně platí u rakoviny, že pakliže začnete s léčbou brzy, máte mnohem větší šanci se vyléčit, protože rakovinové bujení není v takové fázi, aby s ním nešlo už nic dělat. Pro rakovinu prsu i jiné rakoviny je hrozně důležitá prevence. Pakliže je nádor v začátcích, je mnohem větší šance, že se pacient vyléčí,“ zdůraznila nezbytnost prevence Kateřina Rohlenová.