"Premiér otcem" jako politické téma

Komentovat jméno premiérova potomka - Nicolas - není asi na místě, i když by se nabízely různé pseudo-politické bonmoty typu, že vnuk (případně zcela nový potomek) pana Paroubka by se, vzhledem k dědově politické náklonnosti, mohl jmenovat "Gerhard" či - srovnatelně - vnuk (případně zcela nový potomek) pana Filipa pak samozřejmě "Vladimír Iljič".

Komentář si však zaslouží určitě způsob, jakým se premiér dokáže vyjadřovat o různých okolnostech jím plánovaného rozvodu, o kterém se při příležitosti přípitku s veřejností na počest malého synka Nicolase též rozpovídal. Premiér rozvod chce, jeho manželka Pavla zatím nechce. Na - pravda, lehce bulvární - otázku, komu připadne nový byt na pražských Hradčanech, premiér odvětil v tom smyslu, že vzhledem k jeho přezdívce - takto "starý vůl", cituji dle serveru IDnes - připadne byt a řada dalších věcí manželce.

Takže k tomu toto: věřte nebo ne, existuje na světě řada států, kde by narození nemanželského potomka bylo už jen tou poslední akcí, kterou by špičkový politik mohl zažít ve špičkové pozici. Pravděpodobně by byl dávno na smetišti politických dějin, a to přesně od té chvíle, kdy by se na veřejnost dostal jeho (toho politika) nemanželský romantický vztah.

Dále - existuje na světě řada zemí, kde člověk ani nemusí být "starým volem", aby "přišel" o nějaké ty životní výdobytky. Přesto ho však příslušné zákony donutí poskytnout rozvedené manželce takový životní standard, jaký měla v době společného soužití. Okolnost, že se premiér na tiskovce žoviálně rozpovídá o těchto podrobnostech, jen umocňuje prapodivnou situaci, jíž musíme být všichni svědky. Jako nechtěný, ale přesto nositel "modelové" společenské funkce, šíří premiér Topolánek kolem sebe nevychovanost vskutku hrubého zrna. Jeho paní s ním byla posledních několik, pravděpodobně nejdůležitějších, desetiletí jeho života. Poměrně trapnou "odměnou" za toto její celoživotní oddání se je potom sdělení, že od něj dostane byt - a nejspíš i nějaké další věci. Ne proto, že si ho zaslouží (děkuji, Pavlo, žes mi byla celý život pevnou oporou...), ale proto, že on je znám jako "starý vůl"... Jak řečeno - to je návod pro každého nevychovaného muže ve zralém věku, jak se odvděčit vysloužilé partnerce... Je trochu divné, že v partaji, která se čas od času jakoby hlásí k různým konzervativním tradicím, je tak málo brán v potaz i lidský styl chování a vystupování jejích představitelů. Řeč je nyní o ODS, kdyby náhodou nebylo jasno...

Komentář si rovněž zaslouží výmluva premiéra Topolánka, že se nemůže zúčastnit dlouho dopředu plánované zahraniční cesty do Etiopie a do Jemenu. Samozřejmě, že zrušení premiérovy cesty cosi vyvolá. Navíc asi nejsou ani jemenští, ani etiopští diplomaté trubci, kteří by spolkli premiérovu výmluvu na "pracovní vytížení" přesně v době, kdy jeho milenka rodí.

V Jemenu to vyvolalo dokonce to, že odmítli přijmout náhradu v podobě místopředsedy vlády Jiřího Čunka. V Etiopii to bylo lepší, tam pana Čunka na jeho diplomatické misi přijali. Pravda, tlumočník do angličtiny (jak informoval server IDnes) musel Čunkovy strohé a v češtině pronášené věty překládat do květnaté angličtiny, ale o to na misi, při níž nejde o nějaký přátelský potlach, nýbrž o prodej zbraní, asi moc nejde...

A že asi nešlo o zdravotní cestu místopředsedy vlády za účelem bezděčného a jemného přiopálení se vyplývá ze složení jeho delegace, v níž kromě ministryně obrany Vlasty Parkánové nechyběli ani zástupci českých zbrojovek. Jiří Čunek při své premiéře v roli diplomatického emisara získal i fotoskalp jednoho z nejlepších sportovců světových dějin. Etiopský fenomenální běžec Haile Gebrselassie se s vicepremiérem Čunkem setkal u výtahu v hotelu Sheraton a hned se s ním vyfotil. To se dá, bez jakýchkoli pochyb, označit za velký úspěch české diplomacie, navíc v oblasti, kam jiní politici jezdí napravovat hladomory či hasit občanské války...

Malý Nicolas Toplánek se tak, ještě dříve než mohl začít tušit, a hlavně dříve, než na to může mít jakýkoli vliv, stal objektem zájmu domácí politiky i zahraniční diplomacie. Závidět mu doopravdy není co...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .