Předseda Pirátů: Občanům se věší bulíky na nos. Data unikají, běžně se používají v politickém i konkurenčním boji

03229972.jpeg
03229972.jpeg

Agenti z Vojenského zpravodajství by mohli v dohledné době dostat pravomoc monitorovat provoz na internetu, aby odhalili hrozbu útoku. Počítá s tím sporně přijímaná novela zákona, jejíž kritici se bojí vpádu do soukromí. Neuklidňuje je ani ujištění ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna, že zpravodajci by nečetli rutinně zprávy uživatelů na internetu, k tomu by potřebovali i nadále souhlas soudu. „Umisťování technických prostředků musí probíhat jen na základě schválení vlády a veřejné kontroly,” říká poslanec Seďa.

Hosty Českého rozhlasu Plus jsou Antonín Seďa, poslanec ČSSD a člen sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství a předseda České pirátské strany Ivan Bartoš.

Poslanec Seďa se zmiňovaného vpádu do soukromí uživatelů internetu nebojí. „Jde o úkol pro vojenské zpravodajství ze strany vlády, která přijala akční plán k národní strategii kybernetické bezpečnosti k vytvoření Národního centra kybernetických sil. Mám tam jediný problém, když srovnávám to, která organizace, potažmo armádní útvar, má dělat ten úkol obrany kybernetického prostoru, tak to většinou není vojenské zpravodajství,” říká Seďa. V současnosti podle něj neexistuje útvar armády, který by byl schopný vytvořit Národní centrum kybernetických sil.


Když si vezmete jak fungují historicky zpravodajské služby, jak dochází k úniku informací, tak si nemyslím, že by měl být občan jakkoliv v souladu s tím, že orgány s fyzickou kontrolou amatérů můžou sledovat dění, ukládat data a nakládat s nimi tak, že nikdo neví, co se s nimi děje. Mám z toho vážné obavy a doufám, že ten zákon neprojde. Ivan Bartoš

Co přesně by se stalo, kdyby novela začala platit? „Jde o umisťování technických prostředků. Umisťování prostředků u provozovatelů a uživatelů musí probíhat na základě schválení vlády. Užití těchto prostředků budou předkládáno v rámci veřejné kontroly i stálé komisi pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství,” odpovídá poslanec.

Detaily praktik podléhají režimu utajení, Seďa o nich nemůže tedy říci nic detailního, zdůrazňuje ale, že nepůjde o žádné „čtení zpráv a podobně”.

Vojenská rozvědka žádá

Předseda Pirátů říká, že se, když slyší takovou argumentaci, nejdřív děsí a pak směje. „Už i premiér Sobotka říkal, že má obavy z toho, že mohou být data zneužita. Pan Chalupa z ANO dokonce řekl o komisi, že je reálně bezzubá. Nevím, jestli se tady hraje na nějaké utajování. Odborníci v IT ví, co jsou ty černé skříňky. Jsou to prostě prvky v síti, přes které protéká veškerá komunikace. Kdokoliv, a rozvědka pracuje v módu utajení, může sledovat tok dat. Každý datový balíček, který letí na síti,” vysvětluje.

Povolení soudu ke sledování občanů je podle něj jen formalitou. „Na soudu vám přistane jako soudci fascikl „vojenská rozvědka žádá” a divil bych se, který soudce by tohle nepovolil, když tam je ještě razítko v „v rámci ochrany státu.” Ten zákon je prostě špatný,” myslí si.

„Například zítra je velká konference odborníků v této oblasti Security Conference 2017. Zval jsem pana Chalupu a doporučil bych lidem z vlády, kteří vystupují a hovoří o tom, aby tam přišli a poslechli si, o co skutečně jde,” říká předseda České pirátské strany.

Selhání jedinců

Seďa mu oponuje, že zpravodajské služby jsou několikanásobně kontrolovány. „To není jen stálá komise. V současné době bude nový zákon o zpravodajských službách zavádět i druhou veřejnou kontrolu,” reaguje.


Excesy zpravodajských služeb nebyly nikdy chyby systémové, šlo o selhání jedinců. Antonín Seďa

„Už nyní disponuje vojenské zpravodajství specialisty, kteří sledují webové stránky a podobně. Ale nezabývají se kybernetickou obranou, to je novum. Mimo jiné Center of Excellence v Tallinnu takhle funguje už delší dobu v rámci NATO, ty zkušenosti tady existují,” říká poslanec.

Souhlasí s Bartošem v tom, že české zpravodajské služby mají za sebou nepříjemné excesy. „Ale ty excesy nebyly systémového řádu, stalo se to na základě selhání jedinců,” myslí si.

„Novela v podstatě legalizuje současný stav. Zaráží mě, že tady někdo operuje s tím, jak suprový vzor je pro nás Amerika, když je stále nedořešená kauza NSA, když Spojené státy a jejich výzvědné služby sledovaly evropské politiky, včetně německé kancléřky,” reaguje Bartoš.

„Vadí mi, že se občanům věší bulíky na nos. Skutečně neexistuje fyzická kontrola toho, kdo hlídá hlídače. Data tečou, sbírají se a jsou běžně používána v politickém i konkurenčním boji,” říká Pirát.