Předseda Evropské komise odmítá ustoupit poslancům parlamentu

Ital Rocco Buttiglione vyvolal rozruch minulý týden, když při slyšení v jednom z výborů EP prohlásil, že homosexualita je hřích. Jako katolík se také vyjadřoval v tom smyslu, že tradiční úloha ženy spočívá v rodině při výchově dětí, čímž ovšem hluboce urazil řadu přítomných levicově smýšlejících poslanců, kteří se naopak zastávají homosexuálů jako - podle jejich názoru - diskriminované menšiny a odmítají tradiční postavení žen v domácnosti.

Výbor pak těsnou většinou nedoporučil plénu EP schválit Buttiglioneho nominaci. Nic obdobného se v EP ještě nikdy dříve nestalo a vznikla tak situace, která nemá v dějinách EU žádný precedent. Designovaný předseda nastupující Evropské komise José Manuel Borroso byl tak náhle postaven před velmi obtížnou otázku - totiž, zda má ustoupit a Itala Buttiglioneho vyměnit za někoho přijatelnějšího anebo naopak trvat na jeho nominaci. Obtížná otázka je to např. už proto, že jeho komise ještě ani nezačala fungovat a hrozí jí zánik vlastně ještě dříve než vznikla. A také proto, případné zásadní ústupky poslancům EP by právě vytvářely precedens a předem by oslabovaly jeho pozici jako budoucího šéfe evropské exekutivy.

Plénum EP bude příští týden hlasovat o celé nově navržené Evropské komisi a může ji buď celou schválit anebo celou odmítnout. Spor kolem jednoho eurokomisaře tak de fakto znamená spor o všechny.

Rocco Buttiglione ještě před čtvrteční schůzkou Barrosa s šéfy poslaneckých klubů vyjádřil politování nad tím, že právě jeho vystoupení způsobilo takový rozruch, v dopise Barrosovi nabídl svoji rezignaci a napsal, že rozhodně nechtěl nikoho urazit. A sám Barroso pak nabídl šéfům poslaneckých klubů alespoň částečný ústupek - spočívající v tom, že odpovědnost za oblast lidských práv a svobod, která měla podle původních představ připadnout právě Buttiglionemu, bude v nastupující Evropské komisi svěřena hned několika jejím členům, včetně samotného předsedy, ale přitom že portfolio vnitra a spravedlnosti Buttiglionemu zůstane.

S tím se ovšem levicoví poslanci EP nehodlají spokojit. Rozhodnutí hlasovat proti nastupující EK ohlásil už za frakci Zelených její vůdce v EP (a proslavený představitel studenstké rebélie v Paříži na jaře roku 1968) Daniel Cohn-Bendit a stejný úmysl předem ohlásili i zástupci komunistických stran.

Mnohem vážnější je ovšem stanovisko socialistů a levicových liberálů, které představují po Evropské lidové straně druhou a třetí nejsilnější frakci v EP. Vůdce socialistické frakce, německý europoslanec Martin Schulz, označil Barrosův ústupek za nedostatečný a požadoval úplné odstranění Buttiglioneho z oblasti vnitra a justice. A vůdce liberálů Graham Watson šel ještě dále a vyzval Buttiglioneho, aby sám požádal o přemístění anebo aby odstoupil.

Designovaný předseda příští Evropské komise Barroso si ale důvěřuje a i po schůzce s předsedy poslaneckých klubů vyjádřil přesvědčení, že parlament nakonec jeho komisi schválí, jak řekl "jasnou většinou" hlasů. "Mají-li poslanci smysl pro odpovědnost a vizi rovnováhy, nikoli extremismu, a snaží se nalézt umírněné řešení . pak budou hlasovat pro tuto komisi," prohlásil Barroso a zdůraznil, že jeho tým se staví "absolutně proti jakékoli diskriminaci", ať už se zakládá na "sexuální orientaci, pohlaví anebo náboženské víře".

Výsledek hlasování o komisi však rozhodně není předem jasný, ačkoli Buttiglione má samozřejmě podporu největší poslanecké frakce, Evropské lidové strany. Její vůdce v EP Hans-Gert Poettering řekl novinářům, že požádal členy klubu, aby byli "tolerantní ke každému, ať je to křesťan nebo muslim nebo cokoli jiného".

Zdá se tedy, že hlasování příští týden bude nejen ukázkou míry tolerance mezi poslanci nově zvoleného EP, v němž jsou už zástupci všech 25 členských států EU, ale že bude také důležitým měřením sil mezi evropskou levicí a pravicí. A v neposlední řadě bude též soubojem o pravomoci a vzájemnou podřízenost mezi Evropskou komisí a parlamentem. Tedy exekutivním a legislativním orgánem politické moci.