Před padesáti lety zahynula při požáru posádka Apolla 1

27. leden 2017
Apollo 1

Jedna z nejzávažnějších havárií v dějinách kosmonautiky se odehrála přesně před 50 lety. Vesmírnou loď Apollo 1, která měla zajistit Američanům prvenství při přistání na Měsíci, zachvátil během cvičné simulace požár a celá tříčlenná posádka zahynula. Proč k havárii došlo?

V přeneseném slova smyslu za havárii mohl spěch, ve kterém byl tehdy realizován americký kosmický program. Američané se za každou cenu snažili předstihnout Sovětský svaz a příprava přistání prvního člověka na Měsíci byla naprostou prioritou. Protože nevěděli, jak jsou na tom s podobnými přípravami Sověti, snažili se celý program maximálně urychlit tím, že si dali závazek dopravit prvního člověka na Měsíc do konce desetiletí, tedy do roku 1969.

Už při přípravě letu si nejen kosmonauti, ale i vedoucí programu z NASA stěžovali u vedení výrobní firmy North American Aviation na celou řadu technických nedokonalostí. Třeba na to, že v kyslíkové atmosféře kabiny je celá řada hořlavých látek a předmětů.

„Všude byly různé nechráněné nebo špatně chráněné kabely, které byly pospojované jen izolačními páskami. Běžně se po nich šlapalo. Když vyšetřovací komise nakonec konstatovala, co mohlo být příčinou, řekla, že zřejmě došlo k prodření jednoho kabelu ve dně kabiny, kde byl navíc zapomenutý šroubovák. Došlo ke zkratu a pak v čistě kyslíkové atmosféře k prudkému rozvoji požáru,“ popisuje odborník na kosmonautiku a spisovatel Pavel Toufar.

Kosmická loď tehdy už stála i s nosnou raketou Saturn 1B na rampě, obklopená montážní konstrukcí. Nacvičovaly se závěrečné klíčové manévry. V plánu byla ve své podstatě generální zkouška bezprostředních předstartovních příprav včetně odpočítávání startu. V požáru zahynuli všichni tři členové posádky – Virgil (Gus) Grissom, Edward White a Roger Chaffee.

Apollo 1

„Až ironií osudu bylo, že ta zkouška měla skončit nouzovým opuštěním kabiny. Osud je někdy až škodolibý. Došlo k problému se spojením mezi řídícím střediskem a kabinou, takže posádce dali zhruba 11 minut volna na oddech. Spojení prověřovali a snažili se ho vylepšit. V době, kdy byla tato přestávka, došlo ke zkratu a požáru. Lze i spekulovat, že kdyby nedošlo k prodlevám, posádka by byla dávno z kosmicé lodi venku. Ale to jsou pouze spekulace,“ říká Pavel Toufar.

Apollo 1 po požáru

Po havárii následovala prudká reakce dalších kosmonautů, zejména velitele záložní posádky Waltera Schirra. Kritizoval ostře firmu North American a jeho kolegové se shodli, že najdou-li nějaké problémy v další lodi, tak do kabiny ani nevstoupí. Vznikla vyšetřovací komise a situací se zabýval americký Kongres.

V této situaci zareagoval jako klíčový hráč Frank Borman, člen posádky Gemini 7 a také přední člen týmu kosmonautů programu Apollo. V úloze hlavního vyjednávače NASA ve firmě North American Aviation se mu podařilo zklidnit emoce a hlavně uspěl u výrobní firmy s většinou návrhů na úpravy kabiny a zvýšení bezpečnosti. Program Apollo pak úspěšně pokračoval a vedl až k prvnímu přistání lidí na Měsíci v červenci 1969.

Spustit audio
  • Aktuální dění
  • Rozhovor
  • vesmír
  • Apollo