Před 40 lety byl zavražděn Martin Luther King
"V těchto dnech uplynulo 40 let od zavraždění Martina Luthera Kinga - právě v době, kdy sen zesnulého baptistického kazatele o občanských právech znovu oživuje černošský kandidát na prezidenta Spojených států amerických," píše agentura AFP. Reverend King byl zastřelen 4. dubna 1968 jedinou střelou do hlavy, když stál na balkoně motelu v Memphisu v jižanském státě Tennessee. Letos v lednu by se byl dožil 79 let.
Záhady obestírající jeho smrt nebyly dodnes vyřešeny. Za vraždu byl odsouzen uprchlý trestanec James Earl Ray k 99 letům vězení. Ray se k činu nejprve doznal, ale potom jej popřel a mnozí dodnes zpochybňují oficiální verzi vyšetřovacích orgánů, podle které jednal na vlastní pěst. Řada lidí odmítá uvěřit, že by neznámý trestanec dokázal bez cizí pomoci uprchnout ze státní káznice, naplánovat vraždu a obelstít Kingovu ochranku.
King se stal po smrti mučedníkem v boji za občanská práva, ale už za svého života byl charismatickým hrdinou boje za rasovou rovnoprávnost. Jeho dráha začala černošským bojkotem cestování v autobusech v Montgomery v jižanské Alabamě v roce 1956, vedla přes nenásilné protestní pochody a vyvrcholila slavným projevem ve Washingtonu v roce 1963. "Mám sen, že jednoho dne tento národ povstane a bude skutečně žít podle svého kréda: Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé byli stvořeni jako sobě rovni," řekl King čtvrt milionu lidí shromážděných ve Washingtonu. Jeho slova "Mám sen..." se v Americe stala symbolem boje za rasovou rovnoprávnost.
Po čtyřiceti letech zkouší jeho pojetí v praxi demokratický kandidát na prezidenta Spojených států Barack Obama, který je zároveň jediným Afroameričanem v Senátu. "Nedávný průzkum univerzity v Ohiu zjistil, že 52 % Američanů je dodnes přesvědčeno, že reverend King měl obrovský vliv na rozvoj občanských práv ve Spojených státech, ale 39 % oslovených černochů se domnívá, že země má k rasové rovnoprávnosti ještě velmi daleko," píše AFP.
