Před 100 lety vypukla španělská chřipka. Dnes by podle epidemiologa zabíjela stejně

První vlna zhoubné nákazy přišla na konci světové války s jarem roku 1918 v mírnější formě. Druhá vlna, z kraje podzimu téhož roku, už začala zabíjet.

Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity připomíná, že šlo tehdy o zcela nový typ zmutovaného viru a lidstvo nemělo žádné protilátky. Lékaři v té době navíc ještě neznali antibiotika.

„Velký význam samozřejmě sehrálo i poválečné období. Lidé si hledali domov (hodně cestovali) a byli po několika letech války vyhladovělí. Po odborné stránce je jednou z nejpozoruhodnějších věcí to, že virus často zabíjel mladé, do té doby zdravé lidi,“ říká epidemiolog.

Lékaři tehdy věděli vlastně jen to, že se nemoc přenáší vzdušnou cestou. „Možnosti virologické diagnostiky byly tenkrát samozřejmě velice omezené,“ vysvětluje Maďar.

Zajímavé je, že podle odhadů, by si pandemie španělské chřipky v dnešní době vyžádala přibližně stejný počet obětí, jako tomu bylo začátkem 20. století. I když nyní máme mnohem lepší možnosti prevence a léčby.
Rastislav Maďar

Data pro Českou republiku ukazují, že lidé chřipku stále podceňují. V poslední chřipkové sezoně u nás v souvislosti s touto nemocí zemřelo přibližně 260 pacientů. Přestože rizikové skupiny mají nárok na očkování zdarma, využívají této možnosti jen zřídka.

Rastislav Maďar: Chřipka nebo pneumokok mohou i zabít. Nepodceňujte očkování!

S odborným garantem očkovacích center doc. MUDr. Rastislavem Maďarem, CSc. jsme mluvili o očkování proti chřipce a pneumokokovým infekcím.

„Evropská unie a Světová zdravotnická organizace se snaží, aby byly proočkovány rizikové skupiny obyvatelstva (např. senioři) alespoň na úrovni 75 %. V naší zemi se to ale pohybuje jen kolem 20-30 %. Proočkovanost zbytku populace se pohybuje pod hranicí 10 %, takže je rovněž hluboce pod průměrem jiných vyspělých zemí západní Evropy a Severní Ameriky,“ komentuje místní situaci Rastislav Maďar.

Očkování prý přitom funguje velmi dobře. „U rizikových skupin sníží pravděpodobnost hospitalizace o 70 %,“ dodává epidemiolog s tím, že pokud očkovaný člověk přeci jen chřipku dostane, probíhá nemoc většinou v mírnější klinické formě a neohrožuje jeho život.