Rumunsko marně bojuje s epidemií spalniček. Na vině je diskriminace Romů i odpůrci očkování

Tématu se ve své reportáži věnuje švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Mezi oběťmi spalničkové epidemie jsou především děti. Jedná se o největší epidemii v zemi od roku 2005, kdy bylo zavedeno bezplatné celoplošné očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, které se provádí ve dvou dávkách.

Jak švýcarské noviny připomínají, v době před objevením očkovací vakcíny proti spalničkám v šedesátých letech onemocnělo touto chorobou téměř každé dítě do patnácti let. Vysoce nakažlivý vir se šíří kašlem, kýcháním a kontaktem s tělesnými sekrety. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se před zahájením hromadného očkování velké epidemie spalniček objevovaly každé dva až tři roky a usmrtily v průměru více než dva a půl milionu osob.

Do roku 2016 se počet mrtvých snížil na 90 tisíc ročně. V roce 2007 se v Rumunsku nechalo první dávkou očkovat 97 procent populace, druhou dávkou 96 procent. Nicméně podle údajů rumunského ministerstva zdravotnictví v době, kdy v zemi vypukla epidemie spalniček, se počty očkovaných snížily o 11 procentních bodů u první dávky, u druhé dokonce o 29.

Lze se přitom domnívat, že počty očkovaných jsou ještě nižší v rámci romské populace, která po Maďarech tvoří druhou největší etnickou menšinu v zemi. Podle jedné studie z roku 2012 nebylo proti infekčním onemocněním očkováno 45 procent romských dětí.

Epidemie spalniček v roce 2016 vypukla v jedné z romských vesnic na severu Rumunska. Její obyvatelé přitom nejsou sociálně slabí. Většina tamních Romů tráví rok v Itálii, kde se věnují obchodu s textiliemi.

Rom s koňským povozem v obci Dragoslavele v župě Argeș v Rumunsku|foto: Jana Šustová

Zdravotníci jsou přesvědčení, že kvůli nákaze specifickým virem spalniček bylo onemocnění dovlečeno právě z Itálie. Při nákaze v Rumunsku by totiž vir musel vykazovat jiný genotyp, který je typický pro předešlé epidemie v zemi, vysvětluje Neue Zürcher Zeitung. Jak dodává, rodiče nakaženého chlapce nenechali očkovat pravděpodobně z důvodu cesty do Itálie.

Studie Světové zdravotnické organizace však upozorňuje také na diskriminaci Romů ze strany zdravotníků. Jako problematické vidí opovrhování, omezený tělesný kontakt při prohlídkách a segregaci od běžné populace. K tomu se přidává nedostatečná péče v chudých romských oblastech.

Nedostatek vakcín

Do roku 2016 se epidemie rozšířila po celé zemi a postihla všechna etnika. Středisko pro kontrolu infekčních onemocnění přitom na nedostatečnou proočkovanost populace upozorňovalo již v roce 2015. Například v župě Timiș na západě země, ve které žije 700 tisíc obyvatel, lékaři očkovali pouze polovinu dětí. Ministerstvo zdravotnictví reagovalo až letos v lednu a oficiálně vyzvalo rodiče, aby své děti očkovat nechali.

Problém ale představuje nedostatek vakcín, podotýkají noviny. Podle ministerstva zdravotnictví bylo v dubnu 2016 k dispozici jen 36 tisíc dávek, což je čtyřikrát méně než v předchozím roce a bez očkování zůstalo 224 tisíc dětí do devíti let. Lékaři z nedostatku obviňují vládu, která podle nich vakcíny objednala pozdě. Úřady zase situaci zdůvodňují nedostatkem zásob a financí.

V závěru reportáže Neue Zürcher Zeitung píše, že vládnoucí Sociálnědemokratická strana kvůli epidemii spalniček v Rumunsku uvažuje o zavedení povinného očkování. To se ale nelíbí odpůrcům, kteří se hlasitě ozývají. Nicméně podle studie ministerstva zdravotnictví není nikterak vysoký počet rodičů, kteří své děti nenechávají očkovat z ideologických důvodů.

Je nižší než například počet dětí, které v době očkování byly mimo zemi nebo nemohly být očkovány ze zdravotních důvodů. Největší skupinu neočkovaných, 42 procent, tvoří ti, kteří se k lékaři jednoduše nedostavili. A to může poukazovat na nedůvěru Rumunů v jejich zdravotnický systém, uzavírá Neue Zürcher Zeitung.