Přečtení invazivních mravenců

Asi vás nepřekvapí, že je mezi nimi druh jihoamerických „ohnivých mravenců“ Solenopsis invicta, který podnikl masivní invazi do Spojených států amerických. Vytváří superkolonie, které se táhnou přes několik států a narušují místní ekosystémy. Lidem i dobytku navíc tito mravenci občas uštědří palčivé žihadlo, které může vyvolat životu nebezpečný anafylaktický šok. Výsledky přečtení genomu tohoto a dvou dalších druhů významných pro člověka – mravenců argentinských (Linepithema humile) a mravenců zrnojedů (Pogonomyrmex barbatus) - zveřejnil ve třech článcích časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Na jejich základě budou moct vzniknout nové strategie boje s invazivními mravenci.

Mravenci "žijí v chemickém světě". K orientaci i komunikaci využívají čichové a chuťové receptory. Vědci našli překvapivě velké množství genů, které vznik těchto receptorů kódují – například u mravenců argentinských jich napočítali rovných 367. Pro srovnání, včela má genů s podobnou funkcí jen asi poloviční množství. Nyní se chystají identifikovat geny, pomocí kterých mravenci rozeznávají přátele od nepřátel a zjistit, jak by se dalo zasáhnout do jejich funkce. Jediný postřik mraveniště by pak stačil k tomu, aby jinak svorní mravenci všeho nechali a vrhli se na sebe v jakési občanské válce.

Další možnost kontroly mravenčích invazí nabízí objev, že mravenci stejně jako včely vyrábějí mateří kašičku - speciální sekret, kterým krmí pouze privilegovanou larvu, z níž má vyrůst královna. Pokud by se podařilo najít cestu, jak tvorbě kašičky zabránit, udělali bychom rozmnožování mravenců čáru přes rozpočet.

Zdroj: PNAS