Pražské jaro Američany nezajímalo, CIA spíš měla v hledáčku dodávky československých zbraní do Vietnamu, připouští historik Tůma

22. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tank vjíždí na Národní třídu

Americká Ústřední zpravodajská služba v posledních letech odtajnila miliony dokumentů. A protože jsou dostupné volně v elektronické čítárně, dá se zjistit, co Američané o událostech 1968 v Československu skutečně věděli. „Československo bylo od konce roku 1967 samozřejmě předmětem pozornosti západních zpravodajských služeb, v USA to bylo prostřednictví CIA,“ říká historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřich Tůma. 

To proto, že Československo bylo po Sovětském svazu (SSSR) a Číně třetím největším dodavatelem zbraní do Vietnamu, kde probíhala válka s USA.

„V záznamech důležitých amerických grémií vždy najdete poznámku, podle které dodávalo Československo do Vietnamu možná až 10 procent zbraní a jiného vojenského materiálu,“ dodává historik s tím, že není na místě hovořit o tom, jestli Američané chtěli v roce 1968 naší zemi pomoci, nebo ne.

Oldřich Tůma, historik, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

„Spojené státy situaci u nás vnímaly z perspektivy americko-sovětských vztahů a Československo je příliš nezajímalo. Neexistovaly ani žádné speciální vztahy, leda když šlo o doložku nejvyšších výhod, o československý zlatý poklad, který Američané tehdy zadržovali,“ připomíná. K tomu všemu měli doma před volbami.

„Vnímali to velmi monoliticky – že jde o liberální reformy Dubčeka, ale nedokázali aktuálně zhodnotit, že to je taky velký konflikt mezi společností a vládnoucí stranou. Tedy, že nejde jen o reformy, ale o probuzení společnosti, a že to je něco, co podemílá základy komunistického režimu jako takového – tak takto se na to z Washingtonu, myslím, nedívali,“ dodává.

President’s Daily Brief

Co doopravdy CIA sledovala? Internetová stránka online čítárny americké Ústřední zpravodajské služby CIA po zadání hesla: Czechoslovakia 1968 nabídne ve zlomku sekundy 4 673 výsledků, odkazů na odtajněné americké dokumenty.

Čtěte také

Ale kdo si dá práci, najde věci, které opravdu stojí za přečtení. Američtí prezidenti například dostávají od dob prezidenta Kennedyho v 60. letech každé ráno na stůl krátký souhrn hlavních událostí celého světa.

Sestavuje ho CIA pod titulem President’s Daily Brief zkráceně PDB. Podléhá nejvyššímu stupni utajení a bývá velmi stručný, hlavní obsah je tak na dvě strany plus doplňující informace.

Už 30. prosince 1967, tedy ještě několik dnů předtím, než v čele KSČ vystřídal v daleké Praze Antonína Novotného Alexandr Dubček, si v Bílém domě ve Washingtonu mohl americký prezident Lyndon Baines Johnson číst nad ranní kávou.

Krize v Komunistické straně Československa
Vedení KSČ se má znovu setkat příští týden, aby zkusilo rozseknout ožehavou otázku, kdo povede stranu v nadcházejících perných dnech. Stojí ale ve skutečnosti před mnohem hlubší krizi než je jen tahle otázka. Krizí, která zasahuje samotné jádro komunistického systému.

President’s Daily Brief

Pro veřejnost v samotném Československu to nebylo nic nového, ale zaznamenáníhodná je určitě skutečnost, že zprávu CIA už v prosinci 1967 považovala za natolik důležitou, aby o ní prezidentu Johnsonovi dala vědět, a to vedle šesti dalších informací globálního dosahu. To v době, kdy Spojené státy vedly válku ve Vietnamu.

Historiky zprávy asi nepřekvapí

Nedá se asi čekat, že by se v odtajněných, a ještě pořád částečně „začerněných“ amerických zpravodajských dokumentech našla nějaká historická „bomba“, něco, co jsme dosud nevěděli. Představuje ale velmi zajímavé čtení, ilustraci amerického pohledu na dění v Československu v tomto přelomovém roce.

Těžko tvrdit, že by americkou CIA dění v Československu zaměstnávalo nejvíc z evropských zemí. Jisté ale je, že od samého počátku pokusu o nastolení „socialismu s lidskou tváří“ věnovala americká zpravodajská služba velkou pozornost tomu, co se ve vedení KSČ dělo.

Souboj mezi reformátory vedenými stranickým bossem Dubčekem a konzervativci okolo Novotného zbaveného nedávno moci, se v posledním týdnu vyostřil a zapojují se do něj větší skupiny obyvatelstva. Dubček veřejně nastínil „Akční program“, který volá po výrazných změnách v roli Komunistické strany a po „co nejširší možné demokratizaci celého společensko-politického systému“. Konzervativci reagovali útokem na nejslabší bod takového programu: závazek implementovat dosud pokulhávající ekonomickou reformu.
Bulletin (29. února 1968)

Dubček získal výraznou podporu z jiných zdrojů. Svazy spisovatelů, novinářů a zemědělců přislíbily pomoc. Předseda parlamentu a klíčový stranický boss v Praze Novotného opustili. Dubček se pravděpodobně může spoléhat na podporu většiny straníků na Slovensku a na Moravě, ale podpora v Čechách jasná není. Podnikl nicméně kroky k získání kontroly nad armádou a tajnou policií.
Bulletin (29. února 1968)

Zatím se nezdá, že by se do dění snažili přímo míchat Sověti nebo představitelé jiných komunistických zemí, kteří nad vývojem v Československu projevili znepokojení. Minulý týden navštívili Prahu straničtí představitelé jiných zemí a spíš předstírali, že se nic neděje.
Bulletin (29. února 1968)

Při čtení zpráv a analýz CIA z Československa z roku 1968 je naprosto jasné, že Američané ani jejich spojenci nijak do vývoje nezasahovali. Nenajdete jediný náznak, že by předpokládali odchod Československa z Varšavské smlouvy, natožpak nějakou kontrarevoluci, jak to před několika lety tvrdil dokument ruské státní televize.

Celé Zaostřeno Víta Pohanky najdete v audiozáznamu.

autor: Vít Pohanka
Spustit audio

Související