Pravěký velemlok lovil na souši

Starobylí velemloci (Cryptobranchidae) jsou vůbec největší žijící obojživelníci – jejich délka může dosáhnout 1,5 metru. Existují už nejméně 56 milionů let a pravěcí zástupci se od dnešních velemloků vzhledem téměř nelišili. Rozdíl byl v jejich životním prostředí: současné druhy ze Severní Ameriky, Číny a Japonska žijí v rychle proudících horských tocích, které jsou bohaté na kyslík. Pravěcí velemloci naproti tomu obývali klidnější toky a jezera v nížinách.

Nejstarším a také největším známým pravěkým velemlokem je dvou metrový Aviturus exsecratus, který žil na území dnešního Mongolska před 56 miliony let. Vědci z Tübingenské univerzity detailně prozkoumali morfologii dříve známých i dosud nezkoumaných exemplářů. A došli k překvapivému závěru: tento velemlok byl obojživelník v pravém slova smyslu. Jeho masivní kostra, zadní končetiny s dlouhou stehenní kostí, zuby i nozdry a lebka, které vypovídají o dobře vyvinutém čichu, naznačují, že se pohyboval ve vodním i suchozemském prostředí. Ve vodě lovil ryby a různé bezobratlé živočichy, na souši byl jeho kořistí především hmyz.

Dvoumetrový velemlok Aviturus exsecratus (rekonstrukce)|foto: Vasilyan

Výjimečný životní styl velemloka Aviturus exsecratus vědci připisují jeho gigantismu a zřejmě neukončenému růstu. Tyto faktory patrně souvisely s tím, že žil v období termálního maxima na rozhraní paleocénu a eocénu. Tehdy se globální teplota během pouhých 20 000 let zvýšila o 6 stupňů Celsia.

Zdroj: PLoS ONE