Pravěké mravenčí zombie
Nejméně 48 milionů let trvá parazitický vztah mezi mravenci a houbou, která z nich dělá zombie.
Mravenci Camponotus leonardi, kteří žijí v pralesích Thajska, mají jeden zvláštní zvyk. Čas od času se některý dělník odtrhne od kolonie, vyšplhá na list a svými kusadly se zavěsí za jeho spodní okraj. A to je také to poslední, co v životě udělá. Jeho mrtvolka na listu visí až do doby, kdy se rozloží a odpadne. Mravenčí dělník měl tu smůlu, že se infikoval parazitickou houbou Ophiocordyceps inulateralis. Svého hostitele tato houba dokáže proměnit v zombie, která má už jen jediný cíl: infikované tělo dopravit na takové místo, kde bude houba dobře růst.
Při sebevražedném aktu zavěšení na list zanechají mravenčí kusadla zřetelné stopy, které odborník odliší od jiných hmyzích kousanců. Jizvy na listech teď poskytly i přímý doklad o tom, že mravenčí zombie existovaly už před 48 miliony let. Důkaz pochází z naleziště u německé vesnice Messel, které proslavil objev primáta Idy. Objeveny na něm byly i fosilní listy, které nejprve nevzbudily příliš velký zájem a ležely ve sbírkách Smithsonian Institution's National Museum of Natural History ve Washingtonu. Ekologové z Harvardské univerzity však na okrajích listů objevili typické stopy kusadel mravenčích zombie. Fosilní listy nesou 29 škrábanců, které jsou pozůstatkem posledního činu nejméně sedmi mravenců.
Zdroj: Biology Letters
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
