Přátelské převzetí

Zatímco v Americe se rychle konsoliduje trh testovacích laboratorních služeb, z Británie včera přišla zprava, že tamní druhá největší logistická, skladovací a dopravní firma oznámila převzetí významné spediční a logistické společnosti za sto padesát dva miliónů liber a v Itálii že antimonopolní úřad povolil převzetí provozovatele pevných telefonních linek mamutím energetickým koncernem. Kam se zkrátka člověk podívá, všude vidí nějaké převzetí. Některá jsou přátelská, tedy po dobrém, jiná nepřátelská, transakce jsou více či méně průhledné, ale v principu jde pokaždé o to, že ten menší či slabší má na výběr, zda se nechat převzít, anebo zkrachovat.

Takovým převzetím svého druhu je ostatně i proces rozšiřování Evropské unie. Nebylo to tak nápadné, dokud politici hovořili o historickém sjednocování Evropy a společných ideálech. Nyní, v samotném závěru vyjednávání vstupních podmínek, jsou v centru pozornosti peníze a jde o to, za kolik miliónů eur bude která kandidátská země přátelsky převzata. Komu tato metafora připadá drsná, ať si uvědomí, že být přátelsky převzat je lepší úděl, než zkrachovat, jako se to včera stalo společnosti United Airlines. Pro tisíce jejích zaměstnanců z toho plyne, že akcie, kterých vlastní padesát pět procent, ztratí hodnotu, čeká je snížení platů či ztráta zaměstnání. Jistě by byli raději přátelsky převzati, ale mají na rozdíl od nás smůlu. S dluhem čtyř miliard dolarů a nejistou perspektivou příštích zisků se peněz od bank dočkají pouze v rámci bankrotového režimu.