Přání a realita

23. červen 2006

Z povolebního průzkumu agentury STEM plyne, že polovina občanů si přeje vládu ODS, lidovců a zelených. Bez ohledu na to, co si kdo přeje, nejsou pro takovou vládu hlasy, takže průzkum v tomto punktu monitoruje pouze marné naděje, respektive zbytečné obavy. Zajímavější je zjištění, že pětašedesát procent občanů je proti velké koalici ODS a ČSSD, což je řešení, které volební výsledek umožňuje.

Není pochyb o tom, že každý volič se sám za sebe svobodně vyjádřil, jakou vládu chce. Společnost jako celek si ovšem přeje možnosti, které si nezvolila, a zvolila si řešení, které si nepřeje. Je to, pravda, paradox, ale není to žádný rébus. Co si přejeme, je sice zajímavé, ale rozhodující je, co jsme zvolili. Z pěti stran, které mají ve Sněmovně poslance, tři jsou pro volební vyjednávání k ničemu. Smysluplnou debatu o podobě vlády mohou vést pouze ODS a ČSSD. Buďto si rozdělí vládní křesla půl na půl, jak to pravice s levicí udělala v Německu, anebo bude za smluvně dojednaných podmínek ČSSD tolerovat menšinovou vládu ODS a česká politika se tak vrátí k modelu opoziční smlouvy.

Prakticky to ale vyjde nastejno. Volební programy skončí v koši, a vládnout se bude podle smluveného pravolevého kompromisu, pro který nehlasoval nikdo. Kdo si myslí, že by politice prospělo volby zopakovat, najde v povolebním průzkumu STEMu náznak odpovědi, jak by opakované volby dopadly. Voliči ODS, ČSSD a KSČM by hlasovali stejně. KDU-ČSL a Straně zelených by ovšem patnáct procent hlasů ubylo a nejčastěji by skončily u sociálních demokratů. Zdá se tedy, že opakované volby by posunuly politické kyvadlo ze středu doleva a z menších stran by stouply akcie komunistů.

autor: iho
Spustit audio