Powell: iráčtí povstalci chtějí narušit uspořádání voleb
Zatímco americký prezident George Bush v předvolební kampani zdůrazňuje, že v Iráku "vítězí svoboda" a že se už dosáhlo podstatného pokroku v poválečné obnově země, jeho ministr zahraničí se v těchto dnech vyjadřuje mnohem skeptičtěji.
V rozhovoru pro americkou televizní stanici ABC Colin Powell přiznal, že bezpečnostní situace v Iráku se stále zhoršuje a že postalci jsou zřejmě odhodláni narušit uspořádání prvních svobodných voleb, které se mají podle plánu Američanů uskutečnit na konci ledna. "Útoky povstalců jsou stále intenzivnější," podotkl ministr Powell s tím, že je zatím příliš brzy na to, abychom dovedli odhadnout, zda bude skutečně možné už v lednu uspořádat plánované první svobodné volby úplně v celé zemi.
V pátek totiž naznačil ministr obrany Donald Rumsfeld, že by to tak nemuselo být. Pokud podle něj zůstane bezpečnostní situace v zemi taková, jaká je, mohly by se volby uspořádat jen na třech čtvrtinách nebo čtyřech pětinách iráckého území. "Nic v životě není dokonalé," poznamenal k tomu Rumsfeld, "a možná ani ty volby nebudou perfektní." Na jeho slova ovšem hned reagoval náměstek amerického ministra zahraničí Richard Armitage, který vypovídal před panelem Kongresu pro zahraniční vztahy. "Uspořádáme svobodné volby otevřené všem občanům," prohlásil rezolutně náměstek Armitage.
Ani Colin Powell zřejmě není nakloněn myšlence, že by snad mohly být první irácké volby nějak omezené. "Naším cílem je postupovat dále během podzimu, zlepšovat bezpečnostní situaci v zemi a uspořádat volby podle plánu na konci ledna roku 2005," potvrdil v neděli Powell v dalším televizním interview.
Ačkoli předseda irácké prozatímní vlády Ijád Aláví ještě minulý týden na návštěvě ve Washingtonu tvrdil, že bezpečnostní situace v Iráku není ve skutečnosti tak špatná, jak to někdy vypadá ve sdělovacích prostředcích, jisté je, že dělá Američanům velké starosti. Svědčí o tom i zatčení jednoho iráckého generála, který se měl stát velitelem Národní gardy v takzvaném sunitském trojúhelníku a který upadl v podezření, že spolupracuje s povstalci. Američané ho zatkli v neděli, ještě před tím než nastoupil do nové funkce.
Jak potvrdil ministr Powell, americká armáda bude nyní útočit i v oblastech, kam dosud raději nevstupovala a které jsou v podstatě v rukou povstalců. "Cílem našeho úsilí je, aby v příštích měsících žádné takové zóny neexistovaly a aby se tyto oblasti vrátily pod vládní kontrolu," řekl Powell.
Americký boj s terorismem a vyhlídky na legitimní volby v Iráku jsou též námětem dnešního úvodníku listu IHT. Vzhledem k tomu, že původní odůvodnění války v Iráku se už "zdiskreditovalo" a že šířící se povstání zabíjí každý měsíc několik amerických vojáků a stovky iráckých civilistů, zůstává dnes uspořádání lednových demokratických voleb podle tohoto listu jedinou nadějí Bushovy vlády. Avšak politické strany, které až dosud Washington v Iráku podporoval, mají zázemí hlavně mezi exulanty, kteří z Iráku odešli za Sadámova režimu a netěší se skutečně široké přízni voličů. Dokonce prý nyní diskutují o tom, že se před volbami spojí a sestaví společnou kandidátku, místo aby bojovaly mezi sebou, což by vytvořilo jakýsi systém jediné politické strany.
Pokud se proti tomu nesjednotí iráčtí nezávislí kandidáti a nezorganizují efektivní politickou sílu, mohly by lednové volby podle deníku IHT nepříjemně připomínat zmanipulované plebiscity, z nichž v minulosti vycházelo 98 procent podpory Sadámu Husajnovi.
Naneštěstí ale není možné volby v Iráku odkládat, dokud nevzniknou reprezentativní a vzájemně soupeřící politické strany. Jakýkoli odklad by tamní situace nejspíš ještě zhoršil. A tak jediné, co může americká vláda udělat, je zajistit volbám alespoň určitou legitimitu.
Nebude-li možné volby uspořádat v některých sunitských oblastech a budou-li je bojkotovat stoupenci šíitského náboženského vůdce Sistáního, těžko se udrží Irák dohromady, nemluvě o tom, že nevznikne v dohledné době stabilita, která by umožnila odsun amerických vojsk, míní IHT.
Brzký odchod Američanů z Iráku se nečeká, ale svůj názor na to už v pátek vyjádřil ministr obrany Donald Rumsfeld, když řekl, že Spojené státy nemusí čekat na to, až bude v Iráku úplný klid, aby mohly svá vojska stáhnout. To by podle něj určitě nebylo moudré. Rozhodovat o tom však bude až nově zvolený amerických prezident.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.