Potřebujeme ukrajinskou i ruskou vědu. Válka zasáhla obě strany, zdůrazňuje historička Olšáková

5. březen 2022

Svět zahájil proces izolace Ruska kvůli válce na Ukrajině. Jenže svět vědy je jiný, ukrajinské bádání je provázané s ruským. Podle Doubravky Olšákové, historičky z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, je na čase přestat zvláště při hovorech o vědě používat adjektiva ruský a ukrajinský: „To je přesně to, co Vladimir Putin potřebuje, aby se mu podařilo rozeštvávat ten původně velmi krásný sjednocený koncept přístupu k Ukrajině. Postižení válkou jsou lidé z Ukrajiny i Ruska.“

Ruští studenti jsou v posledních dnech v nebezpečí, upozorňuje historička: „Je tu dvojí tlak. Pod vlivem ekonomických sankcí nemají přístup k ekonomickým zdrojům. A pod vlivem obrovské vlny solidarity s Ukrajinou jsou ruští studenti velmi často fyzicky napadáni.“

Čtěte také

A netýká se to jen studentů. „Když se podíváte na to, co se děje v Evropě, tak první reakce byla okamžitě zbavit se všech ruských profesorů. Na prestižních univerzitách docházelo k situacím, kdy renomovaný ruský profesor byl napadán, že je Rus. A bylo požadováno, aby dobrovolně okamžitě opustil své místo,“ připomíná historička.

Ve složité situaci jsou i ruští vědci, kteří chtějí opustit stát, v jehož čele stojí Vladimir Putin, míní Olšáková a vyzdvihuje:

Pokud máte nabídky pracovních pozic ve vědě či jiné nabídky pro vědce prchající před válkou, web www.researchjobs.cz/ua shromažďuje tyto nabídky napříč obory. Informace o situaci v Evropě najdete na www.scienceforukraine.eu.

„Málokterý politik si dnes dokáže uvědomit, že potřebujeme silnou Ukrajinu, ale zdravé Rusko. A zdravé Rusko budeme muset v budoucnosti nějak formovat. Potřebujeme tedy udržet ukrajinskou vědu jako celek, tedy ne zachraňovat jednotlivé vědce, ale udržet pohromadě katedry a instituty.“

Historička připomíná, že ruští vědci také mají zásadní zásluhy na tom, že se část ruské veřejnosti staví kriticky až odmítavě vůči své vládě. „Byli to vědci, kdo vyzval ruskou společnost, aby lidé začali otevřeně vyjadřovat své názory proti Putinovi,“ říká Olšáková a dodává: 

„Na začátku všech demonstrací v Rusku stály otevřené dopisy ruských vědců Putinovi a ruské vládě. Nebýt vědců a jejich dopisů, účast na demonstracích by byla menší.“

Izolovat, nebo pozastavit?

Světová věda teď podle historičky stojí před otázkou, jak se k ruským vědcům a výzkumům postavit: 

Čtěte také

„Na jedné straně máme Německo, které je zastáncem absolutní izolace ruské vědy. Na druhé straně stojí například Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Nizozemí a Belgie, které tvrdí, že je třeba zastavit ty vědecké projekty, které mohou být využity ve strategických oborech včetně vojenství. Ty ostatní projekty se mají jen pozastavit.

Poslechněte si celé Studio Leonardo, ptá se David Šťáhlavský.

Spustit audio