Potřeba testování bude velká, ať přijde druhá vlna, nebo ne, myslí si viroložka Tachezy

Čtěte také

Končíme, protože nemáme co testovat. Nemůžu dobrovolníky držet v pohotovosti, vysvětluje Konvalinka

Koordinátor akademického testování a biochemik Jan Konvalinka na Plusu tento týden oznámil, že vědecké laboratoře přecházejí od pondělí do zálohy, protože počty testovaných osob se zásadně zmenšily a tak ubylo i vzorků.

„Testování je potřeba stále, ale musíme specifikovat kde,“ říká v pořadu Pro proti viroložka Ruth Tachezy, vedoucí katedry Genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí Národní referenční laboratoře na Ústavu hematologie a krevní transfúze.

Obávám se , že i když nebude druhá vlna viru SARS-CoV-2, tak bude stejně velká potřeba testování zvláště na podzim. Tehdy bude řada symptomatických lidí a bude nezbytně nutné rozlišit, jestli jsou infikováni jiným respiračním patogenem, nebo skutečně tímto virem, aby došlo k jejich separaci v rámci populace. Potřeba testování bude velká tak jako tak.
Ruth Tachezy

Sekretář České vakcinologické společnosti a vedoucí Katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a člen pracovní skupiny pro řízené uvolňování karantény na ministerstvu zdravotnictví Roman Chlíbek soudí, že masivní testování význam nemá.

„Spíš než do testování by bylo na místě vložit peníze do výzkumu nového koronaviru. Stále třeba nevíme, jak dlouho člověk virus vylučuje, jak dlouho je infekční a podobně,“ navrhuje.

Čtěte také

Testujeme málo, tvrdí virolog Hirsch i biochemik Konvalinka. Teď to nutné není, namítá ministr Vojtěch

V tom se Chlíbek shoduje s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Ten na Plusu ve středu řekl, že při prakticky nulovém výskytu nemoci nedává plošné testování smysl.

Tachezy ovšem považuje za důležité neztratit výhodu získanou zahájením včasného testování: „Musíme zachovat připravenost testovacích center a zefektivnit jejich práci, ať už přijde druhá vlna tohoto viru, nebo jen bude nutné testovat lidi se symptomy nákazy respiračními viry.“

Spojily se komerční i státní laboratoře

Chlíbek chválí, že se spojily státní i komerční laboratoře, univerzitní i vědecké, a to v době, kdy to stát a lidé nejvíce potřebovali. „Tak byly schopny společnými silami otestovat velké množství vzorků,“ říká.

Viroložka Tachezy doporučuje využít dobu útlumu k tomu, aby se zjednodušila komunikace a podmínky pro akademická pracoviště. „I když jsme se leccos naučili v komunikaci, tak je spousta mezer, které nám velmi komplikují práci. Vlastní testování pro akademické pracoviště je snadné, problém je byrokratická část.“

Je logické, že když máme situaci pod kontrolou, tak není možné do nekonečna tuto testovací kapacitu využívat. Pozitivní vidím to, že se to laboratoře naučily, včetně komunikace s hlásným systémem a elektronickými žádankami. Každá laboratoř, a o tom jsem přesvědčen, je nachystána na případnou druhou vlnu.
Roman Chlíbek

To, že ústavy Akademie věd utlumují testovací činnost, považuje Tachezy za logické. „Není možné držet v pohotovosti tolik lidí. Bylo by fajn, kdyby do budoucna vyjádřil zájem o naše služby ministr zdravotnictví, ale to jsme zatím neslyšeli. Připraveni budeme, ale jde o to, aby lidé neviseli ve vzduchu,“ vysvětluje viroložka.

„Já budu první, kdo bude další účast vědeckých pracovišť na testování podporovat. Byly zahájeny přípravy na aktualizaci pandemických plánů na případné další období a toto je jedna z věcí, která tam musí být uvedena. Chápu, že tyto laboratoře ujištění potřebují a já se pokusím iniciovat to, aby se jim dostalo,“ slibuje epidemiolog Roman Chlíbek.

Celý rozhovor Michaela Rozsypala v pořadu Pro a proti si můžete pustit v audiozáznamu.