Poslední záhada Piltdownského člověka objasněna. Podvodníkem byl nálezce

Portrét Johna Cooka z roku 1915 zachycuje tzv. piltdownský gang: F. O. Barlow, G. Elliot Smith, Charles Dawson, Arthur Smith Woodward, A. S. Underwood, Arthur Keith, W. P. Pycraft, a Sir Ray Lankester (zleva doprava počínaje horní řadou)
Portrét Johna Cooka z roku 1915 zachycuje tzv. piltdownský gang: F. O. Barlow, G. Elliot Smith, Charles Dawson, Arthur Smith Woodward, A. S. Underwood, Arthur Keith, W. P. Pycraft, a Sir Ray Lankester (zleva doprava počínaje horní řadou)

Poslední chybějící kousek v záhadě Piltdownského člověka je nyní objasněn. Vědci určili autora jednoho z největších podvodů v historii, který byl v roce 1912 považován za epochální paleontologický objev. Kdo tehdy tento hoax vypustil do světa a na několik let zmátl odborníky i veřejnost?

Piltdownský člověk byl označován za chybějící článek v evoluci člověka. Jméno dostal podle místa nálezu v tzv. piltdownském lomu nedaleko Uckfieldu v Sussexu v Anglii. Na tu dobu doslova senzační nález učinil amatérský geolog a archeolog Charles Dawson.

Ten našel část lebky, konkrétně se jednalo o kus spodní čelisti, část mozkovny a dvě opotřebované stoličky. Nálezy svým vzhledem spadaly někam mezi lidoopy a moderní lidi, i proto vědci zajásali, že se konečně našel onen chybějící článek mezi opicí a člověkem. Jenže prvotní nadšení brzy vystřídala skepse a pochyby o pravosti nálezů.

Nadšení vystřídalo podezření

Nejdříve náznaky, že se na nalezištích promíchaly pozůstatky dvou různých tvorů, protože kromě údajných lidských ostatků tam Dawson nalezl i ostatky primátů. Podezřelé bylo také to, že Downson po nějaké době objevil druhé naleziště, na kterém se našly stejné zuby. Dowson také nechtěl téměř nikoho z odborníků k nálezům pustit, aby je mohli podrobněji prozkoumat.

A zřejmě dobře věděl proč. Později se totiž ukázalo, že s kosterními pozůstatky bylo manipulováno, byly například nabarvené a obroušené. A zhruba po 40 letech byl tak Piltdownský člověk definitivně označen za padělek. Nicméně až dodnes se nevědělo, kdo za tímto povedeným podvodem stál.

Autor Sherlocka Holmese mezi podezřelými

Jedním z podezřelých byl sám Dawson. K těm dalším patřil například Arthur Conan Doyle, autor Sherlocka Holmese, který bydlel poblíž, a říkalo se, že tam ostatky nastrčil, aby zdiskreditoval evoluční vědu. Dnes už ale díky nové studii vědců z Liverpoolské univerzity a také zásluhou moderních technologií víme, že za vším stál opravdu sám Dawson.

Arthur Conan Doyle (1859 – 1930)

Profesor Chris Stringer objasňuje, jak se Dawsona podařilo odhalit: „To, co se nám podařilo poměrně přesvědčivě ukázat, je, že stejné kusy z čelisti opice byly použity na dvou oddělených piltdownských nalezištích. Ukázalo se, že zuby z druhého piltdownského naleziště, pochází ze stejné čelistní kosti, která byla nalezena na tom prvním. Charles Dawson, který je hlavním kandidátem na post podvodníka, musel mít ten zub celou dobu u sebe. Nejdřív jej upravil a umístil do prvního naleziště, pak část stoličky odejmul, opět upravil a umístil do jiného naleziště.“

Analýza také ukázala, že kosti a zuby použité k vytvoření padělku pocházejí pouze z jednoho orangutana a lidských koster pravděpodobně středověkého původu. Skeny kostí dále odhalily, že autor použil zubní tmel, aby spojil lidské a opičí ostatky. Stejným tmelem také kosti obarvil a nanesl jej i v okolí, kde se kosti našly, aby to celé vypadalo autentičtěji. Kosti byly také vycpány štěrkem a různě zbroušené.