Poslední divoká léková vyhláška

Tento stav je vodou na mlýn populistů všeho druhu, proto se právě doplatky za léky dostávají průběžně na titulní stránky novin a redaktoři děsí veřejnost, kolik budou tentokrát lidé s vysokým tlakem doplácet. Proto také mají ministři zdravotnictví tak nízkou životnost - připomeňme, že za poslední tři roky sídlí v budově na Palackého náměstí již pátý. Nutno říct, že to nemusí být vždy chyba ministrů samých. Zdravotnická agenda je prostě příliš složitá, novináři příliš nezodpovědní a politici se při líčení katastrof také vždy rádi přiživí.

Obvyklý tanec, kde své role hrají trpící pacienti, vystresovaní lékárníci, ziskuchtivé farmaceutické firmy a zpupný ministr, se opakuje i letos při dubnovém zdražení. Co mají také redakce pořád nového vymýšlet. Tentokrát se však zakrývá jeden pozoruhodný rozměr přeceňování léků: ministr dělá to, co slíbil v předvolebním programu ODS, a navíc to dělá dosud nevídaně transparentním způsobem. Vlastně by se dalo říci, že po všech nepříjemnostech s radary, Evropskou ústavou a korupční aférou vicepremiéra Čunka jde o první vládní úspěch. Lidé ani média to tak nevidí, ale ve skutečnosti je tomu tak. Možná bude ministrovi odměnou relativně nízký počet malérů, které budou po zavedení nových úhrad následovat.

Také ministra Julínka postihl nepříjemný zájem farmaceutických lobbistů, kteří prostřednictvím zájmových sdružení, jakým je třeba Svaz pacientů, veřejnost děsili, jak hodně se teď bude doplácet.

Nutno říct, že varování je liché. Ministerstvo ohlásilo zvýšení doplatků o 150 korun ročně na občana. Je to víc, než obvykle - dnes průměrný občan vydá za léky ročně dva tisíce, nárůst tedy má být nějakých sedm procent. Ovšem i kdyby bylo zvýšení ještě větší, nebylo by na tom nic divného. V Česku jsou doplatky za léky nejnižší v Evropě a tím se logicky podporuje jejich plýtvání či zneužívání.

Tomáš Julínek slíbil, že při zvýšení doplatků za léky zavede třítisícový strop na občana. To se zatím nestalo, ovšem úhrady léků jsou nově nastaveny tak, aby se pokud možno snížily doplatky pro chronicky nemocné. Odborníci potvrzují, že u nich by se naopak mohly doplatky snížit.

Farmaceuti si na snížení úhrad stěžují z pochopitelných důvodů. Mají zájem na tom, aby byly léky plně hrazeny, a proto po snížení úhrad obvykle snižují ceny. Přicházejí tím o zisk a zabránit ztrátě tedy za nějaký lobbistický nátlak stojí.

Právě složitý vztah mezi cenami léků a úhradami od pojišťoven je rébusem, který Julínek zcela nevyřešil. Postupoval zcela transparentně a pravidelně zveřejňoval všechny změny, které v seznamu úhrad léků postupně prováděl. Maximálně otevřené bylo i odvolací řízení. Všechno ale trvalo příliš dlouho a zdravotnická veřejnost dostala konečný dokument až týden před začátkem dubna, kdy začíná platit. Pouze týden tedy měly farmaceutické firmy, aby dohodly s pojišťovnami nové ceny, za které budou léky dodávat. Lékárníci pak museli léky ještě narychlo přecenit.

Opakuje se tak tradiční velký třesk, kdy pacienti budou chodit do lékáren velmi nejistí, protože nebudou vědět, jestli je čekají, anebo nečekají nějaké doplatky.

Existuje samozřejmě řešení, které mohou zprostředkovat lékárníci. Od ministra dostali větší pravomoc, aby mohli léky s vysokým doplatkem nahrazovat jiným přípravkem, za který se nedoplácí. V každé skupině léků musí být přinejmenším jeden. Pochopitelně není úplně jednoduché měnit značku léku, tak věřme, že ministr Julínek a jeho lidé seznam správně vyrobili.

Dubnová změna úhrad je poslední svého druhu a zároveň velkou zkouškou. Od nového roku musí ministr zdravotnictví změnit postup při vydávání seznamu. Evropská komise i Ústavní soud totiž žádají, aby se úhrady stanovily v klasickém správním řízení, kde ministerstvo musí zdůvodnit své rozhodnutí. Každý z občanů pak bude mít možnost zkontrolovat, jestli je rozhodnutí o úhradě každého jednotlivého léku správné. Firmy nabízející léky se také budou moci proti rozhodnutí odvolat a ministr musí počítat s tím, že nesprávný verdikt může skončit u správního soudu. Tím se také silně omezí všechny spekulace o korupci, které stanovení úhrad za léky pravidelně provázejí.

Dnes ještě musíme věřit, že Julínek sestavil seznam v rámci možného správně. Při nových úhradách, které jsou plánovány na leden 2008, to už budeme vědět - pokud tedy budeme mít zájem. Také lékárníci se budou moci na nové ceny lépe připravit.

Úspěch či neúspěch poslední vyhlášky, která vychází jen rozhodnutím ministra, tedy bude důležitým signálem pro chystaný převrat. Nový způsob dohadování úhrad za léky totiž připravuje stejný ministr.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .