Poslanec Volný (ANO): Nedémonizujme dluhovou brzdu, razantní konsolidaci financí si nemůžeme dovolit

7. červen 2021

Vláda začne projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí představilo se schodkem 390 miliard korun. Pro následující roky počítá ministryně Alena Schillerová (za ANO) s deficity 370 a 343 miliard. „Konsolidace veřejných  financí by měla být vyšší, protože podle propočtů se v roce 2024 dostaneme k dluhové brzdě,“ upozorňuje člen Národní rozpočtové rady, ekonom Jan Pavel. Podle poslance Jana Volného (ANO) ale razantní konsolidace není možná. 

Čtěte také

„Nemůžeme si dovolit nijak razantní konsolidaci. Mohlo by to vést k opravdu velké krizi. Varuje předtím i OECD a Evropská komise. Myslím si, že vláda zvolila dostatečný a velice korektní postup,“ oponuje Národní rozpočtové radě člen sněmovního rozpočtového výboru Volný.

Ekonom Pavel má ale za to, že pokud by Česká republika konsolidovala o trochu víc, než má nyní v plánu, potřeba konsolidace by těsně před nárazem na dluhovou brzdu byla výrazně nižší.

Volný: Rozsviťme oranžová světla

Poslanec Volný uznává, že finanční situace není příjemná, ale pomyslný náraz na dluhovou brzdu se podle něj příliš tabuizuje.

Čtěte také

V roce 2021 Evropská unie doporučila, aby se členské státy držely pravidla, že nebudou mít dluh versus DPH vyšší než 60 procent. My jsme si do zákona dali záměrně ještě o pět procent méně. Například Německo má ale aktuálně přes 70 procent a jsou i státy, které se pohybují kolem 90 až 100 procent, shrnuje.

„Ale přišel covid, který nikdo nečekal. Dluhová brzda má svůj smysl – rozsvěcujme oranžová světla, ale nedémonizujme ji.“

Jestli budeme mít fiskální pravidlo jen pro dobré časy, tak pak to fungovat nebude.
Jan Pavel, ekonom

Pokud bychom k tomu ale přistupovali takhle, nemusíme fiskální pravidlo vůbec mít, myslí si ekonom. „Z mého pohledu, pokud má fiskální pravidlo fungovat, tak musí být dlouhodobě stabilní,“ říká a odkazuje na dvojí změnu zákona v loňském roce.

„Jestli budeme mít fiskální pravidlo jen pro dobré časy, tak pak to fungovat nebude. Některé státy sice mají vyšší dluhové kvóty, ale oni zároveň chtějí daleko rychleji konsolidovat.“

Pavel: V EU jsme stále nováčky

Česká vláda naproti tomu konsolidaci nastavila tak, že na hranici jednoprocentního strukturálního schodku se dostaneme až na počátku 30. let, vysvětluje.

„To znamená, že my budeme deset let předpokládat, že nedojde k nějakým ekonomickým problémům, kdy budeme zase potřebovat fiskální stimulaci?“ ptá se Pavel a připomíná významné ukrojení ze státního rozpočtu, které způsobilo zrušení suprehrubé mzdy.

Nezapomeňme, že jsme čtvrtý nejlepší stát v EU. Nestrašme lidi a nedělejme z toho politiku.
Jan Volný (ANO)

Jan Volný je nicméně přesvědčen, že ministryně financí stanovený strop 390miliardového schodku pro příští rok nemíní překročit.

Čtěte také

„Nedramatizoval bych to, minulý rok jsme měli půl bilionu a dopadlo to lépe. Nezapomeňme, že jsme čtvrtý nejlepší stát v EU. Nestrašme lidi a nedělejme z toho politiku,“ žádá.

Člen Národní rozpočtové rady Pavel nicméně doplňuje, že Česká republika je v rámci Unie stále vnímána jako nový členský stát. „Trhy nás berou jinak než staré osvědčené dlužníky a nedá se to úplně srovnávat,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam debaty. Moderuje Karolína Koubová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.