Poradce premiéra Pojar: Stabilní Balkán znamená bezpečnější Evropu. Rozvíjet partnerství je v našem zájmu
Podle premiéra Petr Fialy (ODS) je nutné posunout ostrahu schengenského prostoru dále na jih, před jeho hranice. „Mnohé balkánské země to chápou. Chápou, že přes ně proudí uprchlíci do Evropy a že se to Evropské unii nelíbí, a vědí, že s tím musí něco dělat,“ nastiňuje Tomáš Pojar, náměstek ministra pro evropské záležitosti a poradce premiéra.
Tyto země jsou tak podle něj připraveny na spolupráci, ke které už v určité míře dochází. Během summitu EU a zemí západního Balkánu, který se konal v albánské Tiraně, prý došlo k několika dalším dohodám a příslibům ze strany balkánských zemí.
Čtěte také
„Například, že budou více harmonizovat vízovou politiku s EU, a tedy nebudou mít třeba bezvízový styk se zeměmi, ze kterých k nim proudí občané těch zemí a pak pokračují dál do Evropy.“
Postoje jednotlivých zemí se ale liší a také se mění v čase. „Jsou země, které více spolupracují a v zásadě se naprosto připojují k evropské politice, a jsou země, které chtějí být ze svého pohledu více autonomní, ale nakonec si musí vybrat, jestli chtějí větší spolupráci s EU nebo ne,“ vysvětluje. Obecně prý ale platí, že srbská pozice není v mnoha ohledech úplně nejvstřícnější.
Stabilní Balkán
V zájmu EU by pak podle něj mělo být také udržení stability na Balkáně. „Je to část Evropy, která není úplně automaticky stabilní, a náš zájem je, aby tomu tak bylo. Protože v případě, že by vypukly nějaké vnitřní konflikty, občanské války, války mezi jednotlivými státy, tak by to vedlo k větší nestabilitě, chaosu, migrantům, uprchlíkům, a dokonce i k tomu, že bychom opět pravděpodobně museli posílat na místo více našich vojáků než v posledních 20 letech.“
Hned na začátku předsednictví se podařilo dotáhnout do konce proces udělení kandidátského statusu pro Severní Makedonii a Albánii.
Tomáš Pojar
„Naším společným zájmem tak je udržet ve hře evropskou perspektivu, udržet snahu těch zemí provádět reformy vlastního systému, ekonomické reformy. Přispívat na to, aby měly funkční systém.“
Čtěte také
Během českého předsednictví prý navíc byla posílena naděje těchto zemí na vstup nebo přibližování se EU.
„Hned na začátku předsednictví se podařilo dotáhnout do konce proces udělení kandidátského statusu pro Severní Makedonii a Albánii. Je i určitá dohoda na vízové liberalizaci, konkrétně s Kosovem, ale podmíněná nástupem nového vízového systému, který bude snad funkční za rok odteď a nebude se týkat jenom Kosova, ale i ostatních zemí.“
Důležitým symbolickým gestem byl pak podle Pojara i samotný summit v Tiraně, kdy celá sedmadvacítka přiletěla na západní Balkán.
Poslechněte si celé Interview Plus v audiozáznamu. Moderuje Jan Bumba.
Související
-
Ondřej Houska: Po ruské invazi na Ukrajinu mají Severní Makedonie a Albánie v EU šanci
Do EU tak, jak existovala před 24. únorem 2022, by Severní Makedonie a Albánie jen tak nevstoupily. Asi by se musel stát zázrak, aby byl jejich vstup reálný.
-
Česko má nový ‚ideový koncept‘ k migrantům. ‚Má existovat flexibilní solidarita,‘ tvrdí Rakušan
Evropská unie bude v nejbližších týdnech pokračovat v jednáních s balkánskými vládami o snížení počtu migrantů přicházejících nelegálně přes Srbsko a další země.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.