Poplach rostlin ochlazuje klima

Rostliny jsou tiché, a přesto dokážou křičet o pomoc. Jejich volání má podobu těkavých organických molekul vylučovaných do ovzduší. Rostliny tyto látky uvolňují například při napadení škůdci. V okolní působí jako poplašný signál. Když rostlina zachytí toto „voňavé varování“, začne se s předstihem připravovat na atak housenek, brouků a dalších hmyzích trapičů.

Těkavé látky slouží také jako pozvánka k prostřenému stolu pro dravý hmyz, který je přirozeným nepřítelem škůdců. Oblakem těkavých látek vysílají rostliny do okolí zprávu: „Čelíme náporu vaší oblíbené kořisti. Přijďte a pusťte se do ní!“

Dánští vědci nyní odhalili zcela nečekaný efekt těkavých poplašných látek vylučovaných rostlinami. Tým vedený Riikkou Rinnanovou z university v Kodani měřil produkci těkavých organických látek rostlinami grónské tundry.

Jak prokázali ve studii publikované ve vědeckém časopise Nature Geoscience, vzestup teplot o 2°C zvyšuje produkci organických těkavých látek flóry tundry třikrát až čtyřikrát. V teplejším vzduchu rostliny pomaleji rostou, protože v důsledku vyššího odparu vody trpí nedostatkem vláhy.

I když objem vyprodukované biomasy na ohřáté tundře klesá, nárůst v produkci těkavých organických látek je stále jasně patrný. Pokud se dostane vegetace tundry do stínu, například při zatažené obloze, tvorba těkavých organických látek se sníží o 70%.

Produkce varovných molekul reaguje na změny teploty s dvacetkrát vyšší citlivostí, než s jakou se výkyvy teplot promítají do dýchání rostlin a do množství jimi uvolňovaného oxidu uhličitého.

„To je velké překvapení a má to na klima Arktidy velký dopad,“ říká Riikka Rinnanová. Těkavé organické látky uvolněné do okolí rostlinami reagují s plyny v ovzduší a vytvářejí mikroskopické částice. Ty následně zvyšují stabilitu molekul metanu, které v ovzduší vyvolávají silný skleníkový efekt. Metan je v tomto ohledu až 25krát účinnější než podstatně známější skleníkový plyn oxid uhličitý.

Částice rozptýlené ve velmi čistém vzduchu Arktidy zachycují významné množství slunečního záření a brání tak zahřívání zemského povrchu. Působí rovněž jako kondenzační jádra pro srážení vody z vodních par a přispívají ke vzniku oblačnosti. Celkově by měly těkavé organické látky rostlinného původu klima Arktidy ochlazovat.

„Změny klimatu v Grónsku, kde se nachází obrovské masy ledovců, se promítnou do klimatu na celém světě,“ vysvětluje Riikka Rinnanová.