Polsko chce pokračovat v ratifikaci evropské ústavy

7. červen 2005

v referendech odmítli a Velká Británie jeho ratifikaci pozastavila, současná polská vláda hodlá ve schvalování klíčového dokumentu Pětadvacítky pokračovat. Shodli se na tom včera prezident Alexander Kwašniewski a polská vláda. Ta dokonce oficiálně navrhla, aby se referendum o současné podobě euroústavy konalo 9. října, společně s prvním kolem prezidentských voleb.

"Evropa čeká na názor Polska," prohlásil po jednání s prezidentem republiky ministr zahraničních věcí Adam Daniel Rotfeld, který dodal: "Pokud bychom pozastavili proces ratifikace, byli bychom spolu odpovědni za to, co udělali Francouzi a Holanďané."

Prezident Kwašniewski svolal na včerejšek jednání politických stran, zástupců církve a akademických kruhů, aby novou situaci společně projednali. Shodli se na tom, že ve Francii a v Nizozemsku hlasující odmítli spíše než euroústavu současné politiky svých vlád. Polsko by podle nich nemělo na svých dosavadních rozhodnutích nic měnit. O tom, zda a jak se bude o přijetí ústavy v Polsku rozhodovat musí říct konečné slovo parlament a ten tak ale dosud neučinil.

A v tom je právě klíč celého problému. Na včerejší jednání k prezidentovi nepřišli zástupci dvou nejsilnějších pravicových opozičních stran, Občanské platformy a Práva a spravedlnosti, které nyní tvrdí, že ratifikovat evropskou ústavu je zcela zbytečné, protože po událostech ve Francii a Nizozemsku je dokument bezpředmětný. Takže pro pokračování ratifikace je pouze prezident, postkomunistická vláda a její levicoví spojenci. Jenže právě letos mají začátkem podzimu proběhnout parlamentní volby a všechny průzkumy veřejného mínění ukazují, že se k moci dostane právě opoziční pravice, která, jak už bylo řečeno, považuje otázku referenda o euroústavě za zcela zbytečnou.

Vše teď bude záležet na dění v Sejmu. Jenže ten bude mít už brzo parlamentní prázdniny a rozdělení sil a blížící se předvolební kampaň spíše ukazují na to, že o tom, co s referendem, nebo, zda bude o evropské ústavě rozhodovat parlament, současný Sejm a Senát už asi nerozhodnou. A nově zvolené komory parlamentu by podle všeho pokračování ratifikačního procesu nepodpořily. Vše je tedy teď poměrně nejisté.

Prezident Kwašniewski v dnešním ranním rozhlasovém vystoupení vyzýval veřejnost, aby se neukvapovala. Podle jeho slov je třeba vyčkat minimálně do zasedání Evropské rady, které by se mělo uskutečnit 16 a 17 června. Alexander Kwašniewski se domnívá, že tam Evropská unie najde nějaké východisko ze současné krize, i když v tom, jaké řešení by to mělo být, nebyl konkrétní. Ministr zahraničí Adam Rotfeld k tomu dodal, že by se Poláci, měli každopádně k evropské ústavě vyjádřit, stejně jako Francouzi a Nizozemci, aby bylo jasné, cituji: " zda má vlak nazvaný Evropská unie jet dál, nebo ne."

Šéf opoziční Občanské platformy Donald Tusk však v souvislosti s referendem prohlásil, že i pokud by ho Sejm a Senát schválili, on bude svým voličům účast rozmlouvat.

Jenže to by bylo, pokud by se hlasování konalo společně s volbou prezidenta složité. Hlavu státu totiž volí tradičně největší počet polských občanů a pokud by už k urnám přišli, zřejmě by hlasovali i v referendu, pro jehož platnost je nutná 50 procentní účast. V každém případě nyní probíhá u našich sousedů v otázce ratifikace evropské ústavy tvrdý politický boj. Je ale nutno konstatovat, že je do značné míry determinován bojem předvolebním.

A co Poláci? Pokud by se referendum uskutečnilo, hlasovalo by v prospěch evropské ústavy 54 procent Poláků, výrazně proti by byl jen každý pátý hlasující. I když je třeba uznat, že podpora ústavě po francouzském a nizozemském referendu mírně poklesla. Ještě v únoru totiž pro ni bylo 64 procent dotázaných Poláků.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.