Polská vládní strana ztrácí kontrolu nad narativem. Tusk ukázal obrovskou sílu, říká novinářka

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro označil demonstraci za pochod nenávisti. „Zdá se, že polská vláda nebyla připravena na to, co se stane. Právo a spravedlnost (PiS) působilo jako strana, která je v kampani o dvě délky napřed, kontrolovali ten narativ. Dnes poprvé po osmi letech ho postrádají,“ komentuje novinářka.

Čtěte také

Petr Janyška: Varšavská manifestace proti vládní PiS byla přelomem

Pochod inicioval lídr Občanské platformy (OP) Donald Tusk, který tak prý ukázal obrovskou sílu, protože šlo o jeden z největších pochodů od roku 1989. „V opozici jsou spory o to, zda jít do voleb na jednotné listině, anebo zvlášť. Teď budou lídři opozičních stran těžko vysvětlovat, proč do voleb nejdou společně, když byli na demonstraci pohromadě,“ soudí.

Demonstrantům vadí zákon o zřízení komise pro posouzení vlivu Ruska v Polsku během minulých 15 let, který je podle opozice zneužitelný pro boj proti politickým oponentům a přezdívá se mu Lex Tusk.

„Většina komentátorů si myslela, že to prezident Andrzej Duda nepodepíše, protože je to protiústavní. Když teď vidí ty reakce i ze zahraničí, tak ho chtějí novelizovat, ale nic na tom už nezmění. Většina lidí to podle průzkumů vnímá jako politický nástroj a výsledky práce komise nebudou věrohodné,“ tvrdí Klinger-Kosmala.

Polarizací k vítězství

Válka na Ukrajině prý spojila polskou společnost, právě proto ale nerozhodne příští parlamentní volby. Šanci na vítězství mají strany, které jsou nejvíce polarizující, tedy PiS a OP.

„Pro politiky je polarizace výhodná a určitě nebudou chtít spory urovnávat, protože tak můžou vyhrát. Využívají toho, že ty spory vždy existovaly, teď je to ale mnohem horší. To jsem nikdy dřív necítila,“ přiznává s tím, že politika rozděluje rodiny i třeba novinářskou obec.

Čtěte také

Luboš Palata: Poláci Američany chtějí, Češi ani náhodou. Naivně si myslíme, že jsme na tom lépe než Polsko

Zatímco v Česku se nyní vede debata o manželství pro homosexuály, v Polsku toto vůbec není téma. „Ta diskuse je posunutá. Nejde o to, zda homosexuálové můžou uzavřít manželství, ale zda vůbec někdo může říct, že je homosexuál, protože to je v Polsku dost nebezpečné,“ upozorňuje.

Spor se naproti tomu vede v otázce potratů, které během pandemie de facto zakázal ústavní soud – potrat je legální pouze v případě znásilnění nebo pokud je ohrožen život a zdraví matky. Ročně tak jde jen zhruba o 200 případů.

„Předvolební boj bude velmi těžký a agresivní, protože není jisté, kdo vyhraje. Průzkumy ukazují, že opozice může získat 50 procent míst v parlamentu, když bude pohromadě. Rozdíl mezi preferencemi PiS a OP je velmi malý, bude záležet na tom, jak budou vypadat koalice,“ uzavírá Klara Klinger-Kosmala.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.