Polská vláda má důvěru

Viz prosazení Marka Jurka z Práva a spravedlnosti na post maršálka Sejmu, který však měl podle připravovaných koaličních dohod obsadit kandidát Občanské platformy. Právo a spravedlnost se však raději opřelo o podporu populisty Andrzeje Leppera a ultrakonzervativní Ligy polských rodin. Lepper, považovaný za politického radikála a avanturistu dokonce obsadil post jednoho z vicemaršálků, což ale znamenalo i konec poslední naděje na spolupráci Práva a spravedlnosti s Občanskou platformou. Ta se totiž účastnit jakýchkoli politických aktivit a být při tom, byť nepřímo spojována s Lepperovou Sebeobranou, jednoznačně odmítá.

Takže sečteno a podepsáno, v Polsku vládne menšinový kabinet, kterému předsedá Kazimierz Macinkiewicz ze strany Právo a spravedlnost za podpory populistické Sebeobrany, proslulé mimo jiné organizováním výtržností a blokováním polských silnic, ultranacionalistickou Ligou polských rodin, která chce mimo jiné revizi smlouvy o přistoupení Polska k Evropské unii a také Polskou lidovou stranou, zastupující zájmy spíše chudšího venkova.

Proti nové vládě podle očekávání hlasovali poslanci Občanské platformy a postkomunistického Svazu demokratické levice, do zářiových parlamentních voleb v Polsku vládnoucího uskupení. Oba oponenti vlády však vyjádřily svou nevoli již předem a tak bylo od středečního příslibu nacionalistů a populistů jasné, že hlasování o důvěře včera večer bude spíše jen formálním aktem.

Představitelé Občanské platformy se na menšinovou vládu za podpory stran radikální části politického spektra dívají obrazně řečeno skrz prsty. Podle místopředsedy Občanské platformy Jana Rokyty má před sebou premiér Marcinkiewicz dvě možnosti. Buď se bude chtít u moci udržet co nejdéle za cenu ústupků Lepperovcům, nebo bude chtít za každou cenu zrealizovat vládní program přednesený, v jeho projevu před poslanci Sejmu. V takovém případě se ale na Leppera asi nedá plně spolehnout a pro kabinet by to mohlo znamenat konec trvání.

Bývalý polský prezident Lech Walensa včerejší udělení důvěry vládě komentoval slovy, že pokud by to mělo jít ku prospěchu Polska, nevidí v tom problém. Ocenil skutečnost, že Právo a spravedlnost obsadilo funkce prezidenta, premiéra a maršálka Sejmu a v rukou strany dvojčat Kaczyňských je nyní soustředěna značná moc se znaky prezidentského systému, který se jemu před lety, jak přiznal, nepodařilo vytvořit.

Podle premiéra Marcinkiewicze se chce nová vláda nyní soustředit na lepší fungování státu, zajistit bezpečnost, posílit společenské a ekonomické postavení rodin, zaměřit se na efektivní sociální a solidární hospodářskou politiku a také další rozvoj zemědělství. Nejdůležitější firmy by také podle předsedy vlády měly zůstat v rukou státu., mimo jiné petrochemický podnik PKN Orlen, Polské lesy, nebo banka PKO BP.

Program zahraniční politiky pak představil nový šéf diplomacie, Stefan Meller, dosavadní velvyslanec Polska v Rusku. A právě o vzájemných vztazích obou zemí se toho v minulosti mnoho pozitivního neobjevilo. A proto bude jedním úkolů snížení zbytečných emocí ve vztahu Varšavy a Moskvy. Polsko se bude v kontaktech snažit nalézat ta pravá slova. Klidná a tvrdá, bude li to třeba, oprostit se od emocí, pokud to bude možné a celou dobu zároveň mít na paměti specifika a složitost ruských reálií. Ministr zahraničí chce také zlepšit a to zejména pravidelnějšími setkáváními se svými resortními kolegy vztahy s Německem a Francií. V případě Německa zahájit dialog očištěný od předsudků a Francii po letech znovu zařadit mezi priority zahraniční politiky. Neposlední bude otázka Běloruska, kde hodlá Polsko za pomoci Evropské unie pomáhat tamní polské menšině, perzekvované úřady prezidenta Lukašenka.

Zda se vládě podaří splnit ne příliš snadný program ukáží další měsíce, stejně jako to, zda Sebeobrana zůstane laciným a poměrně zatím čitelným partnerem, tedy bez větších požadavků jako dosud, nebo až se trochu přiblíží k moci, přeci jen menšinovou vládu Práva a spravedlnosti pozlobí, nebo dokonce jí odmítne nadále podporovat.