Politika a ekonomika

8. březen 2005

Včerejší informace Českého statistického úřadu o vývoji ekonomiky působí v době, kdy se u nás ve všech pádech skloňuje vládní krize, skoro jako vtip. Zatímco občané jsou, soudě podle stavu volebních preferencí, přesvědčeni, že vláda je nemožná, ekonomika si toho nevšímá a slušně roste. Za loňský rok o solidních 3,7 procenta, přičemž je podle analytiků potěšitelné, že k růstu přispěly současně investice, spotřeba i zahraniční obchod.

Českým exportérům se navíc daří stále lépe bez ohledu na rychle sílící korunu. Loňský deficit zahraničního obchodu byl nejnižší od roku 1993. V obchodu s EU jsme za leden docílili přebytku téměř dvaatřiceti miliard korun a meziročně se náš vývoz v eurech zvýšil o čtyřicet procent. K tomu roste přidaná hodnota vyváženého zboží. Soudě podle růstu průměrné mzdy se tak neděje na úkor občana, který vydělal o tisícovku více než předloni a mohl po odečtení inflace utratit o 3,7 procenta více za zboží a služby.

Dobrou zprávou pro ekonomiku přitom je, že rychleji než mzdy rostla produktivita práce. Analytici, vesměs přísní na vládu, pak s povděkem zaregistrovali, že třicet miliard ušetřila ministerstva, takže klesly i státní výdaje. Úspěšnost vývozců i dovozců zboží ekonomové připisují především vstupu Česka do EU. Čísla tedy naznačují, že voliči při posledních volbách do sněmovny neudělali chybu, když hlasovali pro eurooptimistu Špidlu. V moci jakkoli dobrých čísel samozřejmě není rozptýlit znechucení občana politikou. Pocit, že vládu je třeba kvůli podnikání rodiny premiéra vyměnit, jen tak nevyprchá. Určitě ale není na škodu, když dědictvím vlády, která lidem leží v žaludku, bude alespoň hospodářský boom.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu