Politici versus dluhová krize

7. červen 2013

Země Evropské unie stále řeší hluboké zadlužení svých jednotlivých států. Ta mají různé kořeny a příčiny, nicméně všechny dotčené země platí eurem, což nutí i ostatní státy, aby se podílely na společných záchranných akcích. Ty u voličů vzbuzují velmi ostré reakce, protože politici stále neumí dobře vysvětlovat přijímaná protikrizová opatření. Krize tak mění politiku samotnou.

Na Slovensku při schvalování rozšíření eurovalu dokonce padla vláda a stačilo k tomu jednoduché tvrzení, že Slovensko bude platit dluhy bohatších a řekněme lenivých Řeků. " To se samozřejmě krásně poslouchá, ale protiargumentů je řada. Ale ty jsou složitější, takže se to nedá říci v deseti vteřinách," řekl na výroční konferenci Eurodad Ivan Lesay, poradce slovenského ministra financí Petera Kažimíra a částečně i premiéra Roberta Fica.

Podobnou zkušenost má i jediný český politik pozvaný na konferenci Eurodad předseda strany zelených Ondřej Liška. "Lidé politiku sledují zkratkovitě a tak zapadá i do jejich života. Je proto jednodušší, populisticky označit viníka a říci musíme třeba šetřit nebo musíme více investovat a více se zadlužit, protože to je ta spásná cesta z krize. Ale to nezaručí změnu chování a to, že se příště do krize nedostaneme," říká Ondřej Liška.

Již dávno se o záchranných akcích a mechanismech nejedná pouze na nejvyšší úrovni mezi představiteli unijních států, Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Miliardové dluhy které vznikly záchrannou bank se totiž projevují mimo jiné v osekání nejrůznějších státních podpor a příspěvků, takže dopady velice konkrétně pociťují miliony domácnosti v různých evropských zemích. Není tak divu, že také podle Ivana Lesaye přitom jsou některá pravidla zakotvená ve fiskálním paktu škodlivá. "Zakotvují totiž jistou formu ekonomické doktríny a tedy jen jeden ekonomický směr. V době krize totiž se soukromý sektor bojí investovat a snižuje své zadlužení a pokud nenastoupí veřejný sektor, tak spadneme do recese."

Dluhová krize ovšem mění politiku samotnou, alespoň v to doufá předseda Strany zelených Ondřej Liška. "Lidé si uvědomují, že jejich životy ovlivní především rozhodnutí s dlouhodobým účinkem. Je tedy potřeba ta důležitá a nesnadná rozhodnutí dělat už nyní. Stále se ale chováme podle starých vzorců, přestože vnímáme že už nefungují a hledáme nové."

Podle Jiřího Čáslavky z analytického centra Glopolis - které konferenci Eurodad pořádá - se z krize stalo inflační slovo. "Ty problémy jsou především národní. Měli bychom politiky nutit k tomu, aby se zodpovídali ze svých činů. Mezinárodní organizace totiž mohou být lepší pouze tehdy, pokud bude v jednotlivých státech lepší, odpovědnější a transparentnější vládnutí," dodává Jiří Čáslavka z analytického centra Glopolis.

Spustit audio