„Máme hezky našlápnuto.“ Češi objevují sdílení elektřiny, vznikají i komunitní větrníky
Češi se rychle učí, jak sdílet elektřinu, kterou si sami vyrobí. Už více než rok platí série zákonů, která to umožňuje. Podle údajů Elektroenergetického datového centra si Češi za tu dobu nasdíleli přibližně 80 gigawatthodin elektřiny. To odpovídá objemu roční spotřeby asi 30 tisíc domácností. Nejčastěji Češi komunitně vyrábějí a odebírají elektřinu vyrobenou ze slunce, existují ale i projekty na komunitní větrníky.
Čtěte také
Komunitní energetiky se účastní jak jednotlivci, tak podnikatelé nebo celé obce a města. Kromě zmíněné solární energie a plánovaných větrníků se v Česku sdílí třeba i elektřina vyrobená z vody či bioplynu.
Vznikají také komunitní bateriová úložiště. S přehledem nejčastější model sdílení se jmenuje „aktivní zákazník“ a umožňuje posílat si elektřinu třeba z rodinného domu do bytu.
„Aktivní zákazník“
Mezi první Čechy, kteří tento způsob začali využívat, hned jak to nová legislativa umožnila, patří Michal Beneš. Stojíme spolu na dvoře u jeho domu v Křečhoři u Kolína, kde mimo jiné coby nezávislý vykonává funkci starosty. „Do energetického datového centra jsem se registroval na počátku roku 2025, takže jsem pravděpodobně byl jeden z prvních, kdo tak učinil,“ přikyvuje, že zřejmě patřil k průkopníkům a vede mě do technické místnosti.
„Tady vidíme střídač, vidíme tady pojistkovou skříň, která k tomu musí být, a jsou tady také dva bateriové sloupce. Dům díky bateriím napájím vyrobenou elektřinou i v době, kdy sluníčko nesvítí,“ pochvaluje si Beneš.
Za přibližně rok a půl se do systému sdílení elektřiny v Česku zapojilo přes 40 tisíc výrobních míst a střecha Michala Beneše je jedním z nich. Při pohledu na budovu to odhaduju na dvacet fotovoltaických panelů, ale majitel mě opravuje: „Je jich šestnáct. Zhruba od března do října jsem soběstačný a nenakupuju téměř žádnou elektrickou energii od distributora.“
Co to obnáší?
Mluvíme spolu o tom, co to obnáší zapojit se do komunitního sdílení v nejpřístupnějším režimu aktivního zákazníka. „Musíte se registrovat do tzv. energetického centra, které po vás chce váš výrobní EAN, což je nedílná součástí fotovoltaické elektrárny. Pak musíte zadat ostatní čísla (EAN) odběrných míst, tedy těch, kam budete svou elektřinu posílat a sdílet. Je to jen malinko těžší proces než registrace v e-shopu,“ uklidňuje možné zájemce Michal Beneš.
Čtěte také
Upozorňuje ale, že vyrobenou a sdílenou elektřinu je potřeba okamžitě zužitkovat. „Se spotřebou se vždy musíte trefit do té výroby, to znamená elektrickou energii spotřebovat v těch daných patnácti minutách, ve kterých ji na tom domě i vyrobíte.“
Případné finanční vyrovnání si v tomto případě řeší výrobce a odběratel mezi sebou. „Vzhledem k tomu, že já jsem sdílel elektřinu do bytu svých rodičů a na naši rodinnou chalupu, finanční vyrovnání nepřicházelo v úvahu. Takže spíš šlo o dobrý pocit z toho, že se efektivně využijí přebytky, které z té fotovoltaické elektrárny zpravidla vždycky jsou.“
V minulém čase mluví Michal Beneš záměrně. Teď už sdílí elektřinu nejen s vlastní rodinou v režimu aktivního zákazníka. Letos vstoupil o úroveň výš – do místního energetického společenství Podlipansko. Takovýchto energetických společenství je v Česku přibližně 150. Elektřinu si v jejich rámci může navzájem sdílet až tisíc jednotlivců, podniků i obecních budov.
Nadšenci i města
Pouštějí se do toho většinou obce, ale v Děčíně se rozhodla odspodu vybudovat energetické společenství na svou pěst skupina nadšenců.
Velmi aktivní ve sdílení elektřiny jsou v Česku města a obce – a k lídrům mezi nimi patří Liberec. Výroba a sdílení vlastní energie ze slunce zároveň městu podle jeho propočtů už teď v počátcích projektu ušetří přes tři miliony korun ročně.
Čtěte také
Přestože solární zdroje jasně dominují, některé komunity ke snížení emisí a ke sdílení elektřiny chtějí využít i větrnou energii, což je obvyklé třeba v Německu nebo v Dánsku. V Česku se kolem možné stavby větrných elektráren a schvalování tzv. akceleračních oblastí vede hodně vzrušená debata.
V řadě obcí lidé v referendech zamítli možnou stavbu větrníků ze strany investora. Obce, podniky a lidé sdružení v Enerkomu Opavsko se naopak sami rozhodli, že by rádi postavili svou vlastní, komunitní větrnou elektrárnu.
Nově existuje také interaktivní mapa Česka, kde si můžete najít fungující energetická společenství. Pokud byste chtěli začít sdílet elektřinu ve velkém, nejen z domu do bytu, můžete si najít nejbližší skupinu a připojit se.
Mapu zprovoznila Unie komunitní energetiky, která sdružuje zástupce samospráv, firem či profesních sdružení se zájmem sdílení elektřiny v Česku dál rozvíjet. Současný boom umožněný v posledních letech schválenou legislativou, do velké míry odstartovala energetická krize po plošném útoku Ruska na Ukrajinu.
Víc si poslechněte v pořadu Zaostřeno, které připravili Jan Kaliba a Martin Knitl.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
