Politici by si měli uvědomit, že realita pandemie se neřídí jejich přáním, varuje rumunský deník Adevărul

30. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy rumunský premiér Ludovic Orban

O epidemiologické situaci v Rumunsku píše anglojazyčný zpravodajský web Romania Insider. Balkánská země včera zaznamenala 6 481 covid-19 pozitivních. Od začátku pandemie jde o rekordní čísla v zemi. 20milionové Rumunsko chce nárůstu počtu případů čelit především rozsáhlejším testováním.

Podle ministra zdravotnictví Nelu Tătaru země plánuje navýšit testovací kapacitu až na 50 tisíc testů denně. Rumunský premiér Ludovic Orban ve středu řekl, že cílem vlády musí být „zastavení nárůstu počtu případů bez dopadu na hospodářské aktivity“. O vyhlášení plošné karantény vláda neuvažuje, protože to prý situace nevyžaduje.

Čtěte také

Jiného názoru než přední rumunští politici je autor komentáře v největším rumunském deníku Adevărul. Domnívá se, že pandemie se v Rumunsku, stejně jako ve zbytku Evropy, vymkla kontrole.

Pro to, že rumunské úřady dosud nezavedly přísná opatření, podobná těm francouzským, německým či španělským, jsou podle něj dva důvody: parlamentní volby, které Rumunsko čekají 6. prosince, a obavy o ekonomiku. Země by podle něj neměla čekat, až budou nové případy přibývat po desítkách tisíc denně. Naopak by měla co nejdřív napodobit Francii. 

Politici by si měli především uvědomit, že realita se neřídí jejich přáními, varuje autor komentáře v listu Adevărul. Rumunsko by se snadno mohlo probudit příliš pozdě, až budou umírat stovky lidí denně, jako v Lombardii.

Celostátní karanténa ve Francii

Nová karanténní opatření platí ode dneška i ve Francii. Deník Le Monde ve svém redakčním komentáři píše, že středeční oznámení nové karantény bylo pro Francouze šokem. Francouzský prezident se locdownu chtěl od léta vyhnout, aby se mohlo hospodářství vzpamatovat. Nakonec to jinak nešlo.

Čtěte také

Noční zákaz vycházení, ke kterému úřady sáhly před dvěma týdny, buď nestačil, nebo přišel příliš pozdě. Epidemie znovu exponenciálně roste a nemocnice žádají „tvrdě zabrzdit“.

Jarní karanténa nicméně francouzského prezidenta naučila tři věci: omezení školní docházky pro děti, které virus příliš neohrožuje, mělo zhoubné následky. Dále je to izolace seniorů v domovech důchodců a pak úplné uzavření ekonomiky, které stálo spoustu peněz. Druhá karanténa proto bude méně restriktivní.

Základní i střední školy zůstanou, stejně jako domovy důchodců, otevřené. Lidé, kteří nemůžou pracovat z domova, budou chodit do práce. Zavřené ale budou restaurace, kavárny i obchody, které neprodávají potraviny nebo jiné nezbytné zboží. Opatření budou platit nejméně měsíc. To, kdy ale budou uvolněna, závisí na disciplíně Francouzů, uzavírá Le Monde. 

Útok v Nice

Francouzská policie vyšetřuje čtvrteční útok v bazilice v Nice jako teroristický útok. Na místě zemřeli tři lidé, několik dalších bylo zraněno. Útočník leží ve vážném stavu v nemocnici.  

Britská stanice BBC konstatuje, že včerejší útok je ozvěnou nedávné vraždy středoškolského učitele Samuela Patyho, kterému mladík čečenského původu uřízl přímo na ulici hlavu. Vražda způsobila ve Francii zvýšené napětí, snaha vlády zakročit proti radikálním islamistům pak rozhněvala islámské země.

Hrozba terorismu je podle BBC ve Francii nyní stejně vysoká, jako v letech 2015–2016, tedy po útocích na redakci Charlie Hebdo, v klubu Bataclan nebo k masakru na nábřeží v Nice. Proč ale v tom případě vyvolává nová vlna islamistického násilí ještě větší obavy, ptá se BBC?

To, že může být zavražděn obyčejný dějepisář – a to nikoliv náhodně, ale naprosto cílevědomě – Francouze hluboce znepokojilo. Podobně znepokojující byl i včerejší útok na křesťanské věřící v Nice. Není divu, uzavírá pařížský korespondent stanice BBC, že se Francouzi v situaci, kdy navíc začíná lockdown, cítí zmatení a zděšení.

Celý přehled zahraničního tisku, který připravil Miroslav Tomek, najdete v audiozáznamu.

autoři: Lukáš Matoška , Jan Bumba , lup
Spustit audio

Související