Politici jako by netušili, že tu jsou mladí lidé. Přehlíží jejich představu o budoucnosti české ekonomiky, míní historička Doležalová
Snížení byrokracie, posílení sebevědomí, zlepšení systému vzdělávání a strategické investice jsou cestou, kterou se má Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) vydat. Pro širší restart je ale mimo jiné důležité, aby se Česko například odstřihlo od dotační ekonomiky. „Dotace deformují trh. Podnikatelé si to moc dobře uvědomují, ale samozřejmě je využívají, pakliže hrají v jejich prospěch,“ domnívá se historička ekonomie Antonie Doležalová.
Dotace mohou být prospěšné. „Stát v historii začal vstupovat do ekonomiky se záměrem napravovat tržní selhání. Jsou totiž okamžiky, kdy byznys sleduje jenom zisk a zapomene na jiné problémy, které se s industrializací začaly objevovat,“ vysvětluje Doležalová z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity.
Upozorňuje ale, že i kapitalistické prostředí plnilo některé „sociální role“, které si stát záměrně převzal.
Čtěte také
„Došlo k takové smlouvě: ‚Vy si honíte svůj zisk, z toho mi budete platit a já za vás budu pokrývat vaše tržní selhání‘,“ ilustruje vědkyně a pokračuje:
„To byl zárodek k tomu, aby stát začal být ekonomickým hráčem, nikoliv jen hlídačem,“ upřesňuje historička.
Právě modernizace podle Doležalové proměnila roli státu, ale dotační politika začala později spíše škodit než pomáhat.
„Během pár desetiletí tato bohulibá činnost zmutovala do podoby, kdy stát sám vytváří tržní selhání, se kterými se trh naučil pracovat tak, že si požádá o dotace. Je to začarovaný kruh,“ tvrdí vědkyně. Navrhuje proto, aby vládní vize obsahovala řešení, kde začarovaný kruh přetne.
„Dotace v takové podobě, v jaké se tu zakořenily a rozlezly, jsou čisté zlo,“ dodává.
Naslouchat mladým
Dalším klíčovým prvkem pro transformaci mají být podle vlády témata mladé generace. „Říkají ale ty staré věci, které se vůbec mladých lidí netýkají. Jako kdyby o nich vůbec nic nevěděli a ani netušili, že tady nějaká mladá generace je,“ vytýká Doležalová.
Čtěte také
Vnímá ale, že si zmíněné generace neříkají o pozornost. „Jsou ve fázi, kdy řeší jiné životní situace,“ přiznává. Pro budoucnost hospodářství jde ale o zásadní témata, jakým je například takzvaná sdílená ekonomika.
„Český politik se rozohňuje, že náš automobilový průmysl nikomu nedáme, protože to je naše tradice a my přece budeme v autech na fosilní paliva jezdit. Ale mluví jen ke své generaci,“ vysvětluje expertka.
Mladší ročníky ale podle ní o vlastnictví aut takový zájem nemají. „Oni buďto auta sdílejí, nebo chtějí jezdit na kole nebo vlakem,“ doplňuje.
„Je tam ale stále zatím tržní mechanismus, který to umí převálcovávat,“ popisuje Doležalová. Podle ní je proto ve vizi pro budoucnost Česka potřeba odvaha a představa, jak zabránit tomu, aby trh zdecimoval šanci mladých lidí utvářet budoucnost jiným způsobem.
Poslechněte si celé Leonardo Plus v audiozáznamu, vysíláme v repríze z října loňského roku.
Související
-
Digitalizujeme pomalu, tvrdí poradce Marek. Nejdřív musíme revidovat agendy, tvrdí poslanec Skopeček
Může současná vláda podnikat razantnější ekonomické reformy? Diskutují ekonomický expert ODS Jan Skopeček a prezidentův poradce a hlavní ekonom Deloitte David Marek.
-
Češi svědomitě spoří, teď ale přišli opravdu o hodně, říká ekonom ke klesající hodnotě mezd a úspor
Průměrná česká mzda vzrostla ve druhém čtvrletí na 43 193 korun. Vzhledem k výši inflace si ale za náš měsíční plat můžeme koupit méně zboží či služeb než před rokem.
-
Jak změřit velikost ekonomiky? Díky HDP můžeme porovnat i velmi rozdílné země
Jak měříme růst a velikost ekonomiky? Ekonomie má na toto hodnocení jeden zásadní ukazatel. Hrubý domácí produkt neboli HDP.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.