Poláci a Ukrajinci se osočují z genocidy. Historie nemá sloužit pro politické boje, říká Šustrová

Podle usnesení, které parlament v Kyjevě projedná, se polský stát dopouštěl těchto činů na Ukrajincích v letech 1919 až 1951. Krok je reakcí na červencovou rezoluci polského parlamentu, podle které spáchali naopak Ukrajinci genocidu za druhé světové války ve Volyni. Klíčové je přitom právě slovo genocida. Obě země zatím používaly oficiálně výrazy jako masakr nebo masové vraždění.

V posledních letech se slovem genocida hází jaksi často – není úplně správné a vhodné, aby ty jednotlivé státy a parlamenty využívaly pro své politické boje dávných konfliktů. Petruška Šustrová

Ve vysílání vysvětluje politolog Josef Mlejnek jr. pozadí událostí: „Začíná to boji za obnovu polského státu po první světové válce a současně probíhal boj za vznik samostatného ukrajinského státu. Ty ukrajinské snahy byly neúspěšné a část Ukrajiny, ta západní, skončila pak jako součást polského státu – zhruba řečeno ten zbytek pak jako součást Sovětského svazu. Samozřejmě že už tam docházelo k různým násilnostem a pak další vlna přišla během druhé světové války, kdy Ukrajinská povstalecká armáda prováděla na Volyni skutečně etnické čistky motivované ideologicky snahou o vytvoření etnicky čistého ukrajinského státu,“ vysvětluje. Jak dále Mlejnek říká, tak po roce 1945 zase polské komunistické orgány společně se Sovětským svazem bojovali proti tzv. banderovcům a připomíná operaci Visla, ve které bylo násilně vystěhováno ukrajinské obyvatelstvo z Polska.

„Slovem genocida by se mělo šetřit. Když se něco označí za genocidu, tak to znamená jeden z nejhorších zločinů a na používání toho slova je patrné, že jak polská strana tak ukrajinská tuto záležitost politizují. A jde spíš o věc, která svědčí o aktuálních politických proudech než o minulosti,“ říká k tomu politolog Josef Mlejnek jr.

Pozvání do vysílání Českého rozhlasu Plus přijala i překladatelka a publicistka Petruška Šustrová. Ta říká: „Ukrajinská povstalecká armáda a Organizace povstaleckých nacionalistů chtěla vytvořit etnicky čistou Ukrajinu, což té definici genocidy na jedné straně odpovídá, ale na druhé straně je to sporné, protože Ukrajinská povstalecká armáda vlastně nebyla státním orgánem.“

Proč právě teď?

„Polská strana Právo a spravedlnost velmi prosazuje to, čemu se říká historická politika. To u nás není tak úplně běžné. Poláci mají ke své historii velmi hluboký vztah. A Ukrajinci zase reagují na to, že byli označeni za pachatele genocidy. Z mého pohledu se to ale netýká ani tolik minulosti, jako té současné vnitřní politiky obou zemí,“ odpovídá Šustrová.

„Neshoda mezi Polskem a Ukrajinou pochopitelně přeje ruské velmocenské politice,“ myslí si Šustrová a dodává, že etnické čistky na Volyni se netýkaly jen Poláků, ale také židů, Rusů a Čechů, kteří tam žili.