Pokuty obchodníkům

Pokud se vlastníci obchodních řetězců v minulosti příliš nezajímali o to, jak jejich zaměstnanci docilují zisku, nyní k tomu mají dobrý důvod. Určitě se dá vypočítat, kolik plesnivých uzenin by bylo třeba oživit, aby se vyplatila padesátimilionová pokuta. Levnější by v takovém případě asi bylo nečekat, co zjistí inspektoři, a na základě vlastních kontrol propouštět zaměstnance, kteří jsou při manipulaci s vadným zbožím nevhodně iniciativní. Už samotná debata o drakonických pokutách totiž nejednoho klienta povede k tomu, aby se začal zajímat, co kupuje, studoval štítek na balíčku s párky a zvažoval, zda není riskantní kupovat mleté či marinované maso.

Důsledkem zájmu Novy o Hypernovu je také šance zákazníka proslavit se s nějakou "znovuoživenou" pochutinou v televizi. Možná se dočkáme i amatérského videa, na kterém bude hvězdou hodující hlodavec. Proti drsnému dopadu takové reportáže může být i mnohamilionová pokuta směšná. Na okraj zamýšlené novely se už z řad obchodníků ozvala námitka, že pokuta by měla být prostředkem výchovným, nikoli likvidačním. V praxi jsou ovšem nejvýchovnějšími pokutami právě ty likvidační. Stačila by nejspíše jedna, aby všechny obchodní řetězce ke svým zákazníkům zásadně změnily přístup. Znovuoživit důvěru kupujících totiž není tak jednoduché jako znovuoživit plesnivou klobásu.