Pokud se velkým bankám v eurozóně podaří inflaci zkrotit, tak se s tím svezeme. Teď se vyplatí vyčkávat, míní ekonom Lízal

3. únor 2023

Rada České Národní Banky na včerejším zasedání rozhodla o zachování stávající výše úrokové sazby. „Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice,” zdůvodnil rozhodnutí guvernér Aleš Michl. Rozhodnutí neodpovídá postupu bank v eurozóně ani doporučení MMF. O zvýšení sazeb by podle Michla mohla rada rozhodnout na příštím zasedání.

Hosté:
Jan Švejnar, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, vedoucí think-tanku IDEA
Lubomír Lízal, ekonom z FEL na ČVUT, bývalý člen rady ČNB

„Je to rozumné rozhodnutí v situaci, kdy se snažíme zklidnit inflační očekávání. Držet situaci ve stabilním stavu je správné,” okomentoval v průběhu rána ekonom Jan Švejnar, který v minulosti postup bývalé rady ČNB a zvedání úrokových sazeb opakovaně kritizoval.

„S tím souhlasím, teď už důvod pro zvyšování nebyl. Se zvyšováním se přestalo loni v létě a teď se skutečně spíš vyplatí počkat, jak se vyvine ekonomická situace. Nesouhlasím spíš s důvody a tempem,” míní bývalý člen rady ČNB Lubomír Lízal. Podle něj velkou nejistotu způsobuje zejména ovlivnění přesnosti měření inflace množstvím statistických korekcí.

Pokud se velkým bankám v eurozóně podaří inflaci zkrotit, tak se s tím svezeme.
Lubomír Lízal

Takové korekce představuje například úsporný tarif nebo nastupující regulovaná cena energií. „To samozřejmě dává inflaci dost značnou nejistotu, protože nevíte, jakým způsobem se korekce projeví,” dodává Lízal a poukazuje na vývoj inflace po zavedení úsporného tarifu v loňském roce.

Guvernér ČNB však ve čtvrtek také připustil, že v lednu inflace pravděpodobně výrazně zrychlí. Citelné zpomalování očekává na základě prognózy až od jara.

Nová vs. stará bankovní rada

Švejnar bývalou bankovní radu viní i z razantně zvýšené inflace od konce roku 2021. Tehdejší úpravu sazeb považuje za nevhodnou reakci rady na vnější podnět. „Byla to nabídková inflace, kdy se ceny, například námořní dopravy, několikanásobně zvýšily a k nám to dolehlo. ČNB potom velice asertivně zvedla úrokové sazby a tím neúmyslně vyvolala inflační očekávání,” tvrdí.

Čtěte také

Michlův stabilní přístup tak považuje za vhodný způsob, jak inflační očekávání snížit. „Jestli se podaří inflační očekávání i zde v republice snížit, tak můžeme očekávat, že se inflace opravdu začne snižovat i podstatněji, než vidíme dnes,” dodává Švejnar.

Lízal však za původce inflace označuje také domácí vlivy. „Měli jsme obrovský program pro to, jakým způsobem pomáhat podnikům během covidu. To samozřejmě vedlo k tomu, že nám velmi narostly veřejné výdaje na dluh a to se samozřejmě potom projevilo v domácích inflačních tlacích, které jsou mnohem vyšší než jinde,” rozebírá.

„To je ten důvod, proč mělo smysl to udělat v té dřívější době. Druhý důvod, vnější ceny, ten byl u všech stejný. My máme takový bonus v tom, že jsme si část té inflace uvařili sami, a proto si myslím, že naše reakce byla správná,” tvrdí Lízal s odkazem na zvyšování sazeb na konci minulého roku. „Akorát si myslím, že se na počátku mělo začít zvyšovat rychleji.”

Svezeme se se snížením inflace v eurozóně

Zvýšení úrokových sazeb navíc Česku stále doporučuje i Mezinárodní měnový fond. „Myslím, že se fond ve své analýze mýlí. To jsme viděli za posledních několik let mnohokrát. Fond je kvalitní instituce, ale někdy dávají doporučení, která nejsou nezbytně ta nejlepší,” tvrdí Švejnar. Podle něj fond nemusí brát v potaz specifika konkrétních zemí.

Čtěte také

„MMF postupuje s takovým standardním doporučením a vychází z toho, že úroveň sazeb může být nedostatečná pro rychlé zkrocení inflace. Pokud ČNB zvolila vyčkávací mód, tak by to teď znamenalo určité přepnutí strategie,” vysvětluje Lízal. Taková změna strategie by podle něj byla nákladnější než se pokusit celou situaci přečkat.

„Pokud se velkým bankám v eurozóně podaří inflaci zkrotit, tak se s tím svezeme. Nyní se opravdu vyplatí spíše počkat, protože pokud Evropská centrální banka dostane inflaci pod kontrolu relativně rychle, tak není důvod, abychom my byli ostrůvkem s vysokou inflací,” nastiňuje možnosti budoucího vývoje Lízal.

V celém pořadu se také dozvíte, proč Česká národní banka, oproti dalším evropským bankám, nyní nezvedá sazby nebo jaký vývoj se dá očekávat pokud se bankám v eurozóně nepodaří inflaci rychle zkrotit či kdy by se mohlo projevit zvyšování sazeb ze strany ECB. Provází Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , mwal
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.