Inflaci loni porazili pouze důchodci. Vítězi krize budou i letos, míní ekonom Kovanda

„Důchody byly dlouhodobě nízké, ale v roce loňském a letošním patří důchodci k tomu málu ze socioekonomických skupin, které porazily inflaci. To ani není můj názor, to je jasný statistický ukazatel,“ dodává v Osobnosti Plus.

Který zaměstnanec může tvrdit, že mu nominálně vzrostla mzda o stejných 20 procent jako seniorům?

Vzhledem k meziroční 15,8procentní míře inflace ale podle Kovandy „nula od nuly pojde“.

Čtěte také

ČNB musí dělat víc. Vysoká inflace tu jinak bude dalších 10 let, varuje ekonom Havránek

„Vezměte si, že loni starobní důchody v průměru narostly o plus minus 20 procent. Který zaměstnanec může tvrdit, že mu takto vzrostla nominálně mzda? V reálném vyjádření to znamená, že po zohlednění inflace došlo za loňský rok k poklesu až takřka o deset procent, což je rekordní propad reálných výdělků v historii Česka.“

„V roce 2023 to bude zhruba o tři procenta, což bude druhý nejvyšší propad reálných výdělků… Toto se netýká důchodců právě proto, že mají mimořádné valorizace,“ vysvětluje Kovanda.

V klidu tedy volby nenechávají nikoho – když vidím tu rozbouřenou společnost.

Ekonom zároveň tvrdí, že ať bude na Hradě po volbách Petr Pavel nebo Andrej Babiš, nic moc se z pohledu ekonomiky nezmění.

„V klidu tedy volby nenechávají nikoho – když vidím tu rozbouřenou společnost.“ Role prezidenta je prý spíš symbolická.

Čtěte také

Očekávejme kampaň plnou polopravd. Političtí marketéři pracují s emocemi a nejvíc funguje strach, vysvětluje sociolog Kostelecký

„Ale v tom věcném ohledu je role prezidenta z hlediska ekonomického dopadu minimální a pro příštích pět let bude ještě mnohem drobnější, než byla,“ naznačuje.

„Pokud jde o bankovní radu ČNB, tak tam je zkrátka už navoleno a bude muset přijmout lidi, které mu už vybral Miloš Zeman.“ Zajímavá situace nastane až v roce 2028, protože až v březnu nastoupí nový, nebo staronový prezident, bude mít jen tři měsíce na to, aby vybral jak nového guvernéra ČNB, tak i tři další členy bankovní rady.

„Protože současní členové rady jsou jmenováni na šest let, kdežto prezident má pětileté funkční období. Pro dalšího prezidenta to může být velice náročná situace a bude muset mít dobré rádce, aby mu dobře poradili, jak ji obměnit. Ale to je v tuto chvíli hudba budoucnosti.“

Čtěte také

Petr Holub: Slunce nesvítí, vítr nefouká, Green Deal se kácí

Podle Kovandy se u nás stále málo mluví o reálných dopadech konceptu Green Deal na každého z nás.

„Je to souběh několika konkrétních věcí a označení pro celou transformaci ekonomiky. Takže z takto rozsáhlého balíku různých opatření nelze dělat dopadovou studii. Tu naopak jde dělat z dílčích opatření. Například jestliže nyní je aktuální rozšíření systému emisních povolenek také na vytápění budov, na dopravu a pokud je nyní aktuální zavedení uhlíkových cel pro dovoz ze zemí, které neplní ty environmentální kritéria, tak tam už se ta dopadová studie určitě dá koncipovat,“ nastiňuje.

Čtěte také

Green Deal s válkou na Ukrajině nepočítal. Bez pesticidů v zemědělství se nyní neobejdeme, tvrdí Götzová z ministerstva zemědělství

„Cílem je snížit uhlíkové emise, dosáhnout uhlíkové neutrality, ale tím prostředkem, jak toho dosáhnout, je zdražit to zboží a služby, které v sobě mají vyšší složku fosilních paliv. Také odradit lidi vyšší cenou v jejich spotřebovávání a zároveň je motivovat ke spotřebě, která v sobě má složku zelených paliv, případně tato paliva uměle zlevňovat tak, aby vycházela zhruba stejně s palivy fosilními.“

„Proto si myslím, že zdraží všechno – a není to můj názor, protože dokonce i sama Evropská centrální banka upozorňuje, že vzniká fenomén tzv. zelené inflace,“ uzavírá Lukáš Kovanda.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.