Podněstří je sovětský skanzen. Místní elity se obávají, že by je válka smetla, vysvětluje analytik
Moldavsko se obává, že by se na jeho území mohla rozšířit rusko-ukrajinská válka. Prezidentka Maia Sanduová upozorňuje, že proruští separatisté v Podněstří se pokoušejí vyostřit napětí v oblasti. „Došlo k útokům na separatistické ministerstvo státní bezpečnosti. V minulých dnech byly lidmi, jejichž identitu neznáme, napadeny dvě radiostanice, které šířily ruskou propagandu do Moldavska,“ říká odborník na postsovětský prostor Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Zatímco separatistická vláda v Tiraspolu ukazuje prstem na Ukrajinu, ta z útoků obviňuje Rusko. „Nejzajímavější je pozice moldavské vlády v Kišiněvě, která je velmi obezřetná a váhavá s rétorikou, protože si je vědoma, v jakém stupni napětí celá země je,“ dodává.
Čtěte také
Havlíček upozorňuje, že samotní obyvatelé Podněstří se eskalace velmi obávají a není pro ně výhodná. Přiklání se proto k výkladu, že za útoky stojí lidé napojení na Rusko.
Místní elity sice v posledních třiceti letech usilovaly o připojení k Ruské federaci, ta k tomu ale vždy byla skeptické vzhledem ke geografickému umístění regionu obklopeného státy, které rozhodně nelze považovat za ruské přátele.
„Ta situace je pro ně velmi turbulentní a oni sami by byli nejradši, kdyby od toho konfliktu byli tisíce kilometrů daleko. Bojí se, že je to smete, ta entita je velmi slabá. Odtud je ta motivace navázat se na Rusko, protože kdyby z regionu zmizeli ruští vojáci, tak nemají jakoukoli šanci přežít z hlediska kontroly nad teritoriem,“ zdůrazňuje Havlíček.
Sovětský skanzen
V Podněstří je už od 90. let asi 1500 ruských vojáků, ale také velké množství zbraní a vojenské techniky. „Ten region je opravdu explozivní. Existují obavy, že kdyby se třeba ta diverzní činnost dále rozšířila, tak to opravdu může mít obrovské následky pro Moldavsko i pro sousední Ukrajinu,“ uvádí odborník z Asociace pro mezinárodní otázky.
Čtěte také
Přestože tamní jednotky zřejmě nejsou příliš bojeschopné, přesto mohou být pro Rusko posilou v jeho snaze vytvořit pás území na jihu Ukrajiny od Chersonu přes Oděsu a dále až k Podněstří. Tento cíl podle agentury TASS deklaroval zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev.
Podle Havlíčka na to ale nyní Rusko nemá dost sil, pokud nepřistoupí k mobilizaci: „Ruská armáda na to určitě aspiruje, ale neumím si představit, že by toho reálně měla šanci dosáhnout.“
Jestli má někdo v regionu privilegované postavení, tak jsou to právě etničtí Rusové. Ten region je izolován od zbytku Moldavska.
Pavel Havlíček
Zároveň zpochybňuje generálovo tvrzení o tom, že v Podněstří dochází k útlaku ruskojazyčných obyvatel. „Jestli má někdo v tom regionu privilegované postavení, tak jsou to právě etničtí Rusové. Ten region je vlastně izolován od zbytku Moldavska,“ upřesňuje.
O Podněstří mluví jako o jakémsi sovětském skanzenu s velkým podílem staršího obyvatelstva. Mladí z regionu naopak odcházejí, protože v něm nevidí perspektivu, zároveň je celá řada firem registrována v Kišiněvě, aby mohli využívat přístupu na jednotný trh Evropské unie.
Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
