Karel Barták: Evropané slibují Ukrajině podporu za všech okolností, bez Trumpa však zatím nevědí kudy kam
Ministři zahraničí Evropské unie schválili v úterý sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Vypočítali v něm skoro dvě stovky tankerů, vesměs zahraničních, které Rusko používá k zakázanému rozvozu své ropy do Evropy. Počet postižených plavidel ruské „stínové flotily“ tak stoupl na 342. Zasáhli také rejdařství z řady zemí včetně Turecka, Hong Kongu a Spojených arabských emirátů, které se do obchodu s ruskou ropou zapojují.
Celkem dosud Unii potrestala 2400 právnických a fyzických osob. Zařazení na sankční seznam znamená, že jsou obstavena aktiva těchto firem v EU (a účty fyzických osob) a evropské podniky s nimi nesmějí obchodovat.
Čtěte také
Lídři Francie, Německa, Polska a také Británie pohrozili minulý týden mimořádně tvrdými sankcemi, pokud ruský prezident Vladimir Putin nepřistoupí na vyhlášení dočasného příměří, které souběžně vyjednával americký prezident Donald Trump. Ten sice v minulosti o sankcích vůči Rusku TAKÉ mluvil, zatím se však Evropanům nepodařilo ho přesvědčit, aby konal.
Celkový obrázek je tak poněkud rozmazaný. Evropská unie se snaží pokračovat v sankcích a v jejich vymáhání, naráží však na vnitřní odpor Maďarska a Slovenska, takže postupuje pomalu a opatrně, zatímco situace vyžaduje rázné kroky.
„Koalice ochotných“, která vznikla právě kvůli nedostatku akceschopnosti předpisy svázaných evropských institucí, se zatím omezuje na silné řeči a vyčkává, co udělají Spojené státy.
Trumpův styl
Americký postup je v Trumpově stylu – napřed vyhlásil, že dohodl okamžitý start přímého jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které povede k příměří, a prý i k míru.
Načež Kreml podal vlastní verzi této dohody – bude se prý jednat pouze o jakémsi memorandu o případné budoucí mírové dohodě, které ovšem musí vzít v úvahu „zásadní příčiny konfliktu“, což v ruském pojetí znamená v podstatě ukotvení Ukrajiny jako vazalského státu Ruska.
Čtěte také
I přesto Trump odmítá nejen postihnout Rusko sankcemi, případně obchodními cly (na rozdíl od zbytku světa), ale vyhrožuje, že pokud se obě strany urychleně nedohodnou na základě toho, co on už zařídil, na celou věc se vykašle. Nebude-li pokrok, „prostě z toho vycouvám,“ varoval v pondělí. „Tohle není moje válka.“
Evropané zatím v podstatě čekají, co vypadne z nepředvídatelného amerického prezidenta. Ten drží iniciativu a nakládá s ní ve svém stylu – jeden den prohlásí, že k žádnému průlomu nedojde, dokud se on sám nesejde s Vladimirem Putinem. Vzápětí, po telefonátu s tímtéž Putinem, hlásí, že jedinou možností je přímé jednání Putin-Zelenskyj, které on zařídil.
Novinkou aspoň je, že Trump tentokrát telefonoval několika evropským státníkům a premiérově i předsedkyni Evropské komise. V Bruselu z toho bylo pozdvižení – přitom konzultace mezi spojenci by při takovémto jednání s Ruskem měly být normou.
Žijeme ovšem v Trumpově době, takže je všechno poněkud jinak. Evropští politikové se snaží amerického prezidenta udržet ve hře a jsou tudíž připraveni skousnout leckterý jeho vrtoch. Zároveň vědí, že se musí připravovat na alternativu, kdy skutečně „vycouvá“, ba se postaví na ruskou stranu.
V tom případě budou muset nahradit americkou pomoc Ukrajině se vším všudy, přesvědčit veřejné mínění ve svých zemích, že to má zásadní a důležitý smysl, a ještě se snažit udržet vlastní soudržnost. Postupné nabalování sankcí tak, jak je dosud známe, už brzy nemusí stačit.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
