Podivné soužití mravenců s láčkovkou
Bornejské mravence považovali vědci dlouho za lupiče okrádající masožravé rostliny. Ukázalo se, že i rostlině je činnost mravenců ku prospěchu.
Mravenec Camponotus schmitzi žije na jediném a to krajně nepravděpodobném místě- v láčce masožravé láčkovky Nepenthes bicalcarata. Pohárkovitá láčka má nebezpečně hladké stěny, po kterých hmyz sklouzne do tekutiny se smrticími trávicími enzymy. Pro většinu hmyzu představuje láčka smrtelné nebezpečí. Mravenec se však prochází po jejích stěnách, plave v trávicí tekutině a dokonce se v ní potápí pro kořist, kterou stačila rostlina zahubit. Doslova tak láčkovce krade „sousto od úst“. Navíc konzumuje i nektar, který slouží láčkovce jako návnada.
Pro mravence je soužití s láčkovkou jistě výhodné. Ale co přináší masožravé rostlině? Tým vedený Mathiasem Scharmannem z University of Cambridge přišel téhle záhadě na kloub. Výsledky svých sledování vědci publikovali v předním vědeckém časopise PloS ONE.
Láčkovky osídlené mravenci získávají větší porce dusíku než masožravé rostliny, které mravence nehostí. Mravenci čistí stěny a okraje láčky. Ty jsou mnohem kluzčí a rostlina díky tomu loví s vyšší účinností. Část živin, o které mravenec láčkovku připraví tím, že jí ukradne kořist, dostává rostlina zpět v podobě mravenčího trusu. Nejvýznamnější pomoci se dostává láčkovce od mravence při ochraně před komáry. Některé druhy komárů kladou vajíčka do tekutiny uvnitř láček. Jejich larvy jsou k trávícím enzymům odolné a zdárně se v trávicí tekutině vyvíjejí. Přitom čerpají živiny z okolí a rostlinu o ně okrádají. Mravenci larvy komárů loví.
„Zírali jsme s pusou dokořán, jak agresivně a dovedně lovili mravenci larvy moskytů pod hladinou trávicí tekutiny. Byl to hotový komáří masakr,“ říká Mathias Scharmann. Pro láčkovku je soužití s mravenci výhodné hned z několika důvodů. Živiny, o které ji stihly připravit komáří larvy, dostává aspoň částečně zpátky v podobě mravenčího trusu. Nějakou velkou loupež živin ale mravenci komářím larvám nedovolí. Na to jsou až příliš dobří lovci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.